13. květen - Zrada Boha a Panny Marie ze strany papežů - Verrat des Gottes und der Jungfrau Maria von der Seite der Päpste

13. května 2017 v 21:24 | MC |  Katolická Církev - Katholische Kirche

Vážení přátelé v Kristu a Marii,
před 100 lety se událo první z několika důležitých zjevení Panny Marie v dějinách lidstva, které svým důrazem předčilo všechna ostatní. Shrňme to následujícím způsobem.
Panna Maria provází svůj lid zasvěcený svému Synu od dob Kalvárie.
Provází ho po celá staletí a usměrňuje lid Boží, aby byl poslušen Jejímu Synu.
Přináší nám nebeské dary: sv. růženec, hnědý škapulíř, zelený škapulíř, zázračnou medailku z Rue du Bac a další dary, abychom byli uchráněni zhoubného vlivu padlých andělů a byli obráceni k Bohu.
Varuje nás před šílenostmi 20. století v Rue de Bac, v La Salettě, ve Fatimě, před liberalismem, liberální demokracií, bolševismem a neomodernismem, burcuje nás v různých svých zjeveních, kdy jako dobrotivá Matka, která nás miluje, touží, abychom všichni dosáhli věčného Nebe. Apeluje na římské Pontifiky, aby zasvětili Rusko Jejímu Neposkvrněnému Srdci....
Burcuje a burcuje, apeluje a vyzývá.

A co my? Co udělali římští pontifikové po Fatimě? Všechno zasuli pod koberec. Fatima jim nebyla dost diplomatická. Byla totiž naprosto v kontradikci s jejich smířlivou politikou vůči omylům tohoto světa. Pius XI., Pius XII. (který navíc zažil sluneční zázrak ve vatikánských zahradách), Jan XXIII., Pavel VI., Jan Pavel I. a Jan Pavel II., včetně posledních dvou papežů, všichni si udělali z poselství ve Fatimě dobrý den. Největším viníkem všeho je NEPOSLUŠNOST A NEVÍRA ŘÍMSKÝCH PONTIFIKŮ.

Stačilo, aby jeden z výše vyjmenovaných pontifiků zasvětil Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie a nemuseli jsme snášet gulagy a koncentráky. Nemusel zemřít ani jeden člověk z těch milionů. Vinu nemají pouze vyjmenované omyly: bolševismus, liberalismus a neomodernismus pokoncilní doby a II. vatikánský koncil, nebo padlí andělé. Ti dělají pouze svou práci. Vinní jsou však výše uvedení papežové, kteří nedělali, co po nich žádal Bůh! Tito všichni mohli jediným 15 minutovým obřadem spolu se všemi biskupy světa zastavit moderní šílenství.

A tak viník je znám. Co bude tedy dále? Jak potrestá Bůh nevěru svého lidu?

 


Svatý český Němec

6. března 2017 v 8:25 | Wikipedia, pastorace.cz |  Katolická Církev - Katholische Kirche
P. Engelmar Hubert Unzeitig CMM se narodil 1. března 1911 v Greifendorfu (dnes Hradec nad Svitavou) uprostřed převážně německé jazykové enklávy severně od Brna. Jeho rodiče byli velmi zbožní rolníci. Otec padl v řadách rakouské armády během 1. světové války, a tak se matka musela sama starat o šest dětí. Ve škole a doma mluvil Hubert německy. Česky se naučil až během služby
u českého sedláka ve Vřesicích, kde pracoval jako čeledín. V roce 1927 se rozhodl pro kněžskou
a misionářskou službu. V sedmnácti letech tedy odešel do Reimlingenu v Německu, kde vstoupil do Kongregace marianhillských misionářů a přijal řeholní jméno Engelmar. Na kněze byl vysvěcen po studiích ve Würzburgu 6. srpna 1939. Jako kněz působil v protektorátu Čechy a Morava.
Po začátku války byl přidělen do hornorakouského Riedeggu v diecézi Linz. Po několika měsících však začal působit jako farář ve vesnici Glöckelberg (dnes Zadní Zvonková) nedaleko Oberplann (dnes Horní Plané v protektorátu Čechy a Morava. Již 21. dubna 1941 byl zatčen na základě udání místních agentů, kteří ho obvinili ze "záludného vyjadřování" při kázáních v kostele
a z "obrany Židů". Vystupoval totiž proti nacismu a deportacím Židů. Dne 3. června 1941 byl třicetiletý P. Unzeitig poslán do Dachau u Mnichova. Jako duchovní byl umístěn v "kněžském" bloku, kde se tísnilo zhruba 2700 duchovních, většinou katolíků. Pater Engelmar se v hrůzách koncentračního tábora choval jako statečný muž a křesťan. Protože se jako budoucí misionář naučil rusky, sloužil především ruským zajatcům. V Dachau zemřel jako dobrovolník u nemocných tyfem. Na konci roku 1944 se v Dachau rozšířila epidemie skvrnitého tyfu a nemocní po stovkách umírali bez pomoci, protože do nakažených bloků nikdo nechtěl chodit. V této situaci vyzvalo táborové vedení, aby se přihlásili dobrovolníci, kteří by šli především duchovně pečovat o nemocné. Bylo ovšem zřejmé, že ten, kdo se přihlásí, se s největší pravděpodobností již živý nevrátí. Dobrovolně se přihlásilo 20 kněží a mezi nimi i P. Unzeitig. Pouze dva dobrovolníci tuto nejobětavější službu přežili. Engelmar Unzeitig přinesl nejvyšší oběť z lásky k bližním. Zemřel 2. března 1945, den po svých 34. narozeninách a jen několik týdnů před tím, než koncentrační tábor Dachau osvobodila americká armáda. Engelmara Unzeitiga bývalí spoluvězni z koncentračního tábora v Dachau označovali jako "anděla Dachau" a "německého Maximiliana Kolbe".P. Engelmar Unzeitig - kněz z kongregace misionářů z Mariannhill - 24.9.2016 byl blahořečen.

Další články

 

Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!