Naše neštěstí začalo pádem starého Rakouska - Unsere Tragödie begann in der Zeit des Monarchiefalls

29. ledna 2010 v 18:14 |  Habsburská Monarchie - Donaumonarchie
V posledních letech se snaží čeští historikové, pokud nejsou poplatní historické korektnosti, objevit pravou tvář Rakousko - Uherské monarchie a jejich výzkum se zaměřuje zvláště do doby vlády posledních Habsburků. Obraz monarchie se v novém světle historických výzkumů začíná měnit a to správným, objektivním směrem. Do té doby jsme byli odkázáni na devadesát let pokřivené historie. Monarchie se stala terčem nehorázných útoků a První republika byla vychvalovaná až do nebes. Osoby T. G. Masaryka a E. Beneše byly nesmyslně adorovány a jejich činy byly rovněž vyslovovány s posvátnou úctou. Čím však tito lidé ve skutečnosti byli? Co za sebou nechali? Klasickým případem je loupež století, která byla hrdě nazvána pozemková reforma. Více o ní zde. (http://strelci.webnode.cz/news/nebat-se-a-nakrast/) Rovněž vztahy První republiky ke katolické Církvi nemohou být považovány za normální, spíše za nepřátelské. Ani tzv. přísaha československých biskupů z roku 1928 nepatří mezi zářné příklady toho, jak dopadla dohoda mezi tzv. Československou republikou a Církví. Můžeme ji přirovnat k příkladu mexických Cristeros, kteří na příkaz papeže Pia XI. složili zbraně a následně byli zmasakrováni antikatolickou vládou. Můžeme pouze litovat i ty příslušníky kléru, kteří nám politikaří. Jak si kdysi povzdychl P. Robert Mäder, největším neštěstím pro Církev je, když se kněží snaží politikařit z kazatelen a místo, aby vedli lid k věčným pravdám, vysvětlovali pravdy víry a mezníky církevního roku, raději hovoří ve svých letácích o politických věcech jednostranně a zmateně, i když k tomu nejsou kompetentní. "Z kazatelny nemůže nikdy vzejít jednotvárná politika. Máme sloužit Věčnosti a nikoliv všedním dnům. Politizující faráři, kteří svoji roli zaměňují s pouličními řečníky a novinovými pisateli, jsou, ... , neštěstím pro Církev. Na kazatelnách se nemám zabývat ničím jiným než náboženstvím. Theologie je moudrost Boží. Na druhou stranu pokud se musíme zabývat náboženstvím, musíme ve státním životě podržet tu skutečnost, že z nejhlubšího základu veškerá politika závisí na theologii. Každá politická pravda vychází z náboženské pravdy. Každá politická falešná nauka vychází z náboženského omylu." (P. Robert Mäder, Myšlenky reakcionáře, 8. kapitola) Nekompetentnost ovšem dnes vládne skoro všude, takže tento trend je v současné době běžný, nikoliv normální. Nacionalismus a kvalita československé liberální demokracie Nationalism and Quality of so-called Czechoslovak liberal Democracy "V První republice vládl napříč politickým spektrem nacionalismus." Např. přijetím zákona č. 50/1923 se republika postavila mimochodem proti národnostním menšinám a zákon neúměrně zostřoval postihy za zločiny, které směřovaly proti jednotě, bezpečnosti a charakteru státu. Byla to reakce na šířící se bolševismus z Ruska, který tak tvrdě destabilizoval Maďarsko a Výmarskou republiku. Na druhou stranu to byl první útok na samotnou podstatu tehdy deklarované demokratické společnosti, protože zákon dovoloval cenzuru a zastavení periodického tisku. "V listopadu 1922 vydal pražský magistrát vyhlášku, kterou se zakazovaly "zpěvy německé v hostincích, hudba cigánská apod." To byla ona prvorepubliková demokracie par excellence. "Primátor Prahy Karel Baxa, antisemita a němcožrout, se pokusil zakázat, aby se na mezinárodní konferenci v Praze mluvilo německy." (Kryslík Tomáš, ibide, str. 61) Důležité je upozornit na fakt, že v bývalém Rakousku - Uhersku, zvláště v Předlitavsku nebyl zaveden úřadní jazyk. Žádný jazyk nebyl ve "vnějším styku" mezi úřady a státními podniky povinný. Dokonce neexistoval ani pořádný název pro Předlitavsko (bez Uher, nebo Zalitavsko), jen "Království a země Říšské radě zastoupené.". Stateční sudetští Němci odmítli bojovat proti císaři bl. Karlovi I. Heroic Sudeten Germans refused to fight against Emperor Blessed Charles I. Zvláště je třeba zmínit odvážný čin sudetoněmeckých mužů, kteří odmítli nastoupit do tzv. československé armády a to v roce 1921, když v Maďarsku přistál bl. císař Karel I. a pokusil se získat zpět osiřelou uherskou korunu. Československo jako jediné z okolních zemí mobilizovalo proti Habsburkům. Sudetští Němci, zvláště v okolí Egeru (Cheb), se vzepřeli mobilizaci a raději volili exil v nedalekém Bavorsku. V Graslitz (Kraslice) tekla kvůli této mobilizace krev. Bylo zabito 12 Němců a 10 jich bylo zraněno. Zpravodaj Ministerstva vnitra v Graslitz (Kraslicích) hlásil, co se dozvěděl od ošetřujícího lékaře, který pečoval o zraněné, " že prý náboje byly zvláště připraveny, aby způsobily obzvláště těžká zranění". (Klimek Antonín, Boj o Hrad, PANEVROPA, 1996.) Tady je odkryta skutečná tvář demokracie, o které se tak halasně mluví. V létě se do pohraničí osídleného Němci začaly vypravovat celé vlaky s českými šovinisty, kteří tam pořádali manifestace, a tím záměrně vyvolávali střety. V srpnu při jednom takovém vystoupení čs. legionářů v Aussigu (Ústí nad Labem) byli dva Němci zabiti a mnoho dalších zraněno. (Kryslík Tomáš, ibidem, str. 63) Pozemková reforma - Land reform Land Confiscation - Robbery of liberal revolutionary State Pozemková reforma byla dalším z mnohých protiprávních aktů nikým nevoleného parlamentu nové Československé republiky. V rámci této loupeže bylo odňato šlechtickým rodům neuvěřitelné množství hektarů půdy a císařská rodina byla oloupena o veškerý svůj majetek. "Prezident republiky šel příkladem a nechal zabavit Fürstenbergům zámek v Lánech a arcivévodovi Josefovi letní sídlo v Topolčiankách. Získaná půda se prodala více než půlmilionu drobných vlastníků. Vytvořilo se na 2000 zbytkových statků o výměře 100 ha. Kupci oněch statků museli prokázat, že doma mluví česky, že děti vychovávají po česku, jaké národnosti je choť, zda byli rodiče Češi a podobné, z našeho pohledu pro Němce, diskriminační opatření. Pro miliony občanů nového státu byla pozemková reforma názornou ukázkou, jak snadno se dají zneužít zfalšované dějiny pro nacionální satisfakci. Pozemková reforma byla chápána jako odčinění pobělohorské křivdy a pod rouškou dalších absurdit. Politické strany byly v naprosté většině zaměřeny proti německy mluvícímu obyvatelstvu." (Tomáš Krystlík, Zamlčené dějiny, str. 64.) Rádi bychom doporučili čtenáři některé publikace, které patří mezi první vlaštovky objektivní historie. Zbolševizovaní legionáři Bolshevic Czechoslovakian Legionaries of WWI. Poslední transporty legionářů z Ruska byly již silně zbolševizované. Poslední, dvacátý transport, přijal na lodi cestou do New Yorku rezoluci, že Štefánik a Beneš mají být postaveni před soud, protože legionáře "vědomě zaprodali do žoldnéřských služeb". 1201 legionářů podepsalo ještě na lodi manifest, v němž mj. stálo: "Chceme ...skutečně socialistický stát, čehož lze docílit ...pouze předáním moci státní do rukou dělnictva... Přijímáme program III. Komunistické internacionály. " Též vyzněly sjezdy legionářů v Táboře v srpnu 1920, které vyvolaly v novinách titulky " Socialistická republika - cíl a touha čs. legionářů." (Pernes Jiří, Až na dno zrady. Emanuel Moravec, Themis, Praha, 1991.) Masaryk a Beneš proti Rakouské monarchii s A. Hitlerem a B. Mussolinim T. G. Masaryk together with A. Hitler and B. Mussolini against Austrian Catholic Monarchy (převzato Krystlík T., Zamlčené dějiny, str. 85) "V roce 1933 se většina jeho interview točila okolo pojmu demokracie a diktatura. Hlásal protikladnost demokracie a "theokracie", prakticky označoval katolicko-germánský monarchismus za hlavní hrozbu, a to mu zcela bránilo pochopit podstatu totalitních hnutí, bolševismu, nacismu a fašismu. Britskému novináři W. B. Slaterovi řekl Masaryk podle Lidových novin z 19.3. 1933, že "je ve fašismu jakýsi prvek demokracie. Aby měl úspěch, musí fašism vyhovovat veřejnému cítění a zájmům. Mussolini zatlačil monarchism." Opakovaně to rozváděl, Američanovi E. A. Mowreovi v červnu tvrdil: " Noví vůdcové potřebují podporu národa a všichni vycházejí z lidu: Hitler, Mussolini i Stalin nutně pocházejí z lidu. Také to je určitý typ demokracie." Jak dále prohlásil tento papírový demokrat v interview londýnskému listu Morning Post v říjnu 1933: " Demokracie není, za určitých okolností, neslučitelná s diktaturou ...demokracie však musí být řízena experty ...Mám právo jmenovat ministry, kteří jsou pro funkci nejlépe vybaveni, ať sedí v parlamentu, nebo ne...A mohu propustit ministra, kterého považuji za nevhodného." "Francouzský politik Pierre Flandin dosvědčuje, že v roce 1931 mu Beneš v Ženevě řekl, že připojení Rakouska k Německu dává přednost před návratem Habsburků na trůn. Edouard Deladier si vzpomněl, že v létě 1933, po nástupu Hitlera k moci, slyšel Beneše tvrdit: Raději připojení k Německu než Habsburkové!"( Krystlík T., ibidem, str. 69.) Tady vidíme skutečnou tvář těch, kteří nám vládli. Literaturu, kterou doporučujeme: První kniha je z pera sekretářky C. a K. Výsosti císaře dr. Otto von Habsburga, Evy Demmelerové "Císař Karel I. - Blaze těm, kdo působí pokoj", nakladatelství Ikar a druhá je z pera Tomáše Krystlíka "Zamlčené dějiny 1918-1968.", nakladatelství Alfa, 2008. Dále odkazujeme čtenáře na další dvě publikace: Jeho Eminence kardinál Kašpar "Východní církevní otázka a úloha Rakouska - Uherska při jejím řešení" z roku 1902 a od Jeho Excellence Dr. Mořice Píchy "Dějiny konkláve Pia X.", dále kniha od téhož autora pod názvem "Přešlo-li rakouské jmenovací právo na vládu československé republiky." a kniha " Reforma patronátního práva". Boříme mýty! Rozpomeň se, Hospodine, na svou nejvěrnější říš! Její sláva nepomine, vždyť ji znovu obrodíš! Koruna dnes stále kryje, mocný panovníkův trůn! Navždy žije monarchie, Habsburský jí vládne dům!
 


Komentáře

1 Alarich Alarich | E-mail | 20. října 2013 v 20:39 | Reagovat

Bezva stránky! Děkuji.
Ať žije monarchie!

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!