Masakr Němců v Postoloprtech - Massaker der Deutschen in Postelberg 1945

4. června 2010 v 20:50 | http://m.aktualne.centrum.cz/article.phtml?id=669955
sudeten
postelberg



                                                                                                                                           Postelberg - Regierungsbezirk Saaz 1945 - Postoloprty, okres Žatec - Šestnáctiletý Helmut Schreitter stojí na seřadišti v postoloprtských kasárnách, u zdi vidí pětici ještě mladších německých chlapců. Za chvíli padají mrtví k zemi. Zastřelení Čechy. Chlapci se údajně pokusili o útěk z tábora v Postoloprtech, kde byli po válce koncentrováni Němci. Na 763 jich bylo zavražděno, historici odhadují, že počet obětí mohl přesáhnout dva tisíce. Tento týden se pan Schreitter (81) společně s dalšími desítkami Němců do Postoloprt vrátil. Poprvé po 65 letech dostal možnost položit květiny k památníku největšího poválečného masakru Němců v Česku. Až do tohoto čtvrtka žádný pomník, který by zločin připomínal, neexistoval. V jeho vybudování mu řadu let bránila nechuť připustit si, že za masakr jsou odpovědní Češi. Lidé z Postoloprt. Teprve letos se podařilo tento pocit částečně zlomit. Zastupitelstvo souhlasilo s vybudováním pamětní desky na zdi hřbitova.
Není však na ní ani slovo o masakru, ani o německých obětech. Takové znění zastupitelé odmítli. Desítky Němců tak ve čtvrtek uctily památku svých příbuzných u desky jen s obecným nápisem: "Všem nevinným obětem postoloprtských událostí z května a června 1945."

Trest pro viníky
"Je to stále živé," říká pan Schreitter, notář, který do Postoloprt přijel až z německého Ansbachu. "Neuplynul jediný den, kdy bych na to, co se stalo těm dětem, nepomyslel."
Dodnes si také pamatuje na obecního policistu z Postolprt Bohuslava Marka. "Ten byl asi nejhorší. Když si něco usmyslel, nikdo ho od toho už neodvrátil," vzpomíná u pamětní desky.
Právě Marek byl zodpovědný minimálně za tři vraždy Němců. K zastřelení pěti chlapců, kterému pan Schreitter musel přihlížet, dal rozkaz štábní kapitán Vojtěch Černý. Na to, že žatečtí kriminalisté odhalili po desetiletí tyto vrahy, upozornil už před rokem online deník Aktuálně.cz.
"Necítím vůči Čechům zášť," říká dnes pan Schreitter. "Jsem šťastný, že se dnes odehrál tento obřad. Už jsem nevěřil, že připustí, že k tomu došlo. Ale nemůžu prominout to, že pachatelé těchto zločinů nebyli potrestáni." Jak Marek, tak Černý zemřeli dříve, než je policie označila za viníky.

O Němcích bez Němců
Na slavnostní odhalení pamětní desky přijel plný autobus Němců, několik další jich přijelo vlastními auty. "Manželce tu zastřelili dva strýce," vysvětluje pan Schüller, proč sem ve svých téměř osmdesáti letech přijeli až z Norimberku. "Jsem smutný, z toho, co se tu odehrálo. I z toho, že na desce není ani zmínka o Němcích." Mezitím jeho manželka se slzami v očích naslouchá slovům Ute Reiff, jejíž otec byl v Postoloprtech také zavražděn. "Po 65 letech se dočkáváme. Dosud jsme neměli prostor, kde uložit věnce, proto nyní děkuji městu Postoloprty," říká dobrou češtinou. "Ti lidé nebyli zločinci, nic neprovedli... Byli zastřeleni, protože byli Němci. Lituji toho, že z nápisu na desce není zřejmé, že se jednalo o Němce."
Vedení města alibistické znění nápisu na pomníku zdůvodnilo tím, že mezi obětmi bylo i několik Čechů.
Starosta ani místostarosta města však při odhalování desky oficiálně nepromluvili.

Naše historie
Rozpačitý postoj Postoloprtských k masakru byl znát i na složení návštěvníků pietní akce.
Kromě představitelů města šlo přítomné Čechy spočítat na prstech jedné ruky. "Je to pro ně asi těžké to přijmout," říká Věra (42), která jako jedna z mála místních přišla. "Ale je to naše historie, tak bychom neměli zapomínat."
Sama Věra tomu, co se zde odehrálo, léta nevěřila. "Když mi to děda vyprávěl, tak jsem si myslela, že to není pravda," říká dnes. "Ale pak jsem se to dočítala z médií, co se tu stalo. A teď, když bych potřebovala, aby mi o tom děda vyprávěl, tak už to nejde, protože zemřel."
Odhalení desky z povzdálí pozorovala také žena o berlích.
"Zastřelili mi tam strýce," říká s tím, že se jí o tom ještě dnes těžko mluví. "Žiji v Postoloprtech přes 60 let. Ty lidi, co to udělali, jsem znala, denně jsme se potkávali, jejich rodiny zde žijí dodnes."
Stejně jako ostatní Němcě, i tuto paní ze smíšeného manželství mrzí, že z pomníku není patrné, že patří právě Němcům, kteří zde přišli bezdůvodně o život. "Masakr - to je silné slovo, když se to napíše," říká. "Ale když on to byl masakr..."

Kříž morální očisty
Lidé, kteří si prošli postoloprtským peklem, či v něm zahynuli jejich příbuzní, dostali před dvěma týdny ještě jednu možnost, kde uctít památku.
Kastelán z hradu Točník, Čech Petr Zemánek, totiž vytvořil čtyřmetrový dřevěný kříž, který pak společně s místními pamětníky vztyčil v nedaleké levonické bažantnici. Právě tam byl nalezen největší počet zastřelených Němců. A právě tam nejspíš jsou i další neodkryté hroby.
"Sloužil jsem v roce 1986 v postoloprtských kasárnách, a nikdo mi tehdy neřekl, co se tam událo," popsal Aktuálně.cz učitel Zemánek. "Když jsem se to poté z médií dozvěděl, měl jsem potřebu se z toho očistit. Uvědomil jsem si, že jsme se například zahrabávali v bažantnici, kde byli ti lidé stříleni."
Pan Zemánek se proto s přáteli rozhodl, že postaví na místě masakru kříž. "Když se člověk dozví, co se událo, nemůže mlčet, to by se přidal k té šedé mase a stal se podílníkem na té lži," vysvětluje, proč se rozhodl k tomuto kroku. "Když jsme kříž vztyčili a farář jej posvětil, ulevilo se mi. Je podstatné to přesně pojmenovat." Proto také nesouhlasí s nápisem na pamětní desce na hřbitově. "Ten nápis je hloupý, když tam není zmínka o Němcích, ani o tom, že to byla genocida, ve které byli zainteresování místní," říká. "Navíc na hřbitově se ta hrůza neodehrála, chybí tam genius loci." Zemánek společně se svými přáteli zároveň vyzval, aby se z kasáren, kde byli Němci koncentrováni a kde sám poté sloužil, stalo muzeum pohybu Československého obyvatelstva. Majitelka objektu totiž chce z areálu vybudovat domov pro seniory. "Neumím si představit, že na místě, kde trpěli a byli vražděni lidé, by měli žít místní, kteří se na tom masakru přímo podíleli, nebo jejich potomci," říká Zemánek. "To je zrůdné."

Auf Deutsch

Aufklärung des Massakers von Postelberg
In Tschechien kann offenbar ein Teil des größten Massakers an Deutschen nach dem Zweiten Weltkrieg aufgeklärt werden. 1945 und 1946 sollen über 700 Deutsche im Alter von 15 bis 60 Jahren in der böhmischen Ortschaft Postelberg ohne Gerichtsurteil erschossen worden sein.
763 Deutsche hingerichtet. Am 3. Juni 1945 hatten uniformierte Tschechen mehre hundert Sudentendeutsche zusammengetrieben und in einer Kaserne in Postelberg (Postoloprty) interniert. Tschechische Untersuchungen ergaben, dass in dieser Kaserne innerhalb weniger Tage 763 Deutsche hingerichtet wurden. Den Ermittlungen zufolge gab vermutlich Lagerkommandeur Vojtech Cerny den Befehl, die deutschsprachigen Männer zu erschießen. Auch Polizeichef Bohuslav Marek soll Exekutionen angeordnet haben. Angehörige der Opfer hatten seit Jahren eine offizielle Aufklärung des Massakers gefordert. Jetzt befragte die tschechische Polizei 37 Überlebende, die Cerny und Marek belasteten. Beide hatten bereits 1947 vor einer tschechischen Untersuchungskommission ausgesagt, kamen jedoch nie vor ein Gericht. Auch jetzt wird es kein Verfahren geben, da Marek 1969 im Alter von 71 Jahren starb. Cerny starb 1991 mit 74 Jahren.

Sudetendeutsche in Böhmen und Mähren
Als Sudetendeutsche wird die deutschsprachige Bevölkerung in Tschechien bezeichnet. Die Vorfahren der Sudetendeutschen waren hauptsächlich im 12. und 13. Jahrhundert aus Bayern, Franken, Obersachsen, Schlesien und Österreich vor allem in die Grenzgebiete von Böhmen und Mähren gezogen.

 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!