Heimatkreis Plan - Weseritz - Planá - Bezdružice

19. července 2010 v 17:19 | Poznáváme naši vlast! |  Habsburská Monarchie - Donaumonarchie
plan
plan-weseritz
plan
V rubrice Poznáváme naší vlast! vás chceme seznámit s další německou oblastí Sudet, v současné době zatím neobývanou německými občany, kterou je oblast Plané a Bezdružic - Plan - Weseritz.
Informace přebíráme z Wikipedie:
Planá získala znak již v průběhu 15. století. Podobu městského znaku zobrazuje v plném rozsahu nejstarší známá městská pečeť z roku 1473. Zachována je však zpráva o městské pečeti z r. 1433, jejíž podoba není známa. Na pečetním znamení je zobrazena hradba s bránou a dvěma věžemi. Prostor mezi vežemi vyplňuje znak Elsterberku s kosmým břevnem, který v klenotu obsahuje páva. Za zprostředkovatele znakového privilegia je nejčastěji považován Bušek ze Žeberka, který v r. 1473 vyprosil povýšení městečka Planá na město. V r. 1661 polepšil František Arnošt Šlik městský znak tím způsobem, že elsterberský erb nahradil šlikovským a přidal nad štít helmici s přikryvadly a figurou ze šlikovského znaku. Město dnes užívá polepšený "šlikovský" znak.

Hrad a zámek
Bývalý plánský hrad, přestavěný postupem století na zámek, patří k nejméně prozkoumaným panským sídlům na západě Čech. Na tomto stavu má svůj podíl především fakt, že veřejnosti nepřístupný objekt byl po celou druhou polovinu 20. stol. využíván jako kasárna pohraniční stráže. V zámku proto nebyl prozatím proveden ani základní stavevbně historický průzkum.
Historickými zprávami podložený středověký hrad vznikl v Plané nejpozději v 1. pol. 14. stol [zdroj?]. K architektonickým cennostem, které jsou na první pohled viditelné, se řadí pozdně renesanční malované stropy. Cenností, které jsou prozatím oku náhodného návštevníka skryty, bude však jistě víc. Zámecký areál je prozatím opuštěný a bez využití, v současné době je zámek k prodeji.

Kostelík sv. Petra a Pavla
Z poloviny 13. století pochází také pozdně románský kostelík Petra a Pavla s obloučkovým vlysem na portále. Nejstarší dosud známá architektonická památka dnešního města bývala centrem původní osady Plania ležící při jedné ze zemských stezek. Počátky historie kostelíka sahají podle dochovaných pověstí až do 9. stol. k legendárnímu vladykovi Bohušovi. První domnělá písemná zpráva, která je současně první zprávou o Plané však pochází z roku 1251. Král Václav I. tehdy udělil patronát nad "kostelem v Plané" mnichům z waldsassenského kláštera. Do počátku 14. stol. sloužil kostel jako farní. V souvislosti s rozvojem města a zřízením fary při chrámu Nanebevzetí Panny Marie klesl na filiální. Za císaře Josefa II. se zde 29. června 1787 konala poslední pouť. Poté byl kostel zrušen a začal sloužit hospodářským účelům. Kostelík byl v 90. letech 20. stol. zrekonstruován do původní podoby. V současné době je tento objekt využíván jako koncertní sál.

Hornické muzeum.
Hornické muzeum ve štole Ondřej Šlik

Štola Ondřej Šlik, ve které se muzeum nachází, byla vyražena koncem 16. století. Tehdejší majitelé dolů a panství Šlikové měli v Plané také svou mincovnu. Štola byla vyražena ručně z jižní strany táhlého návrší a měla ověřit možný výskyt stříbrných rud. Celková délka důlních prací je necelých 200 m a na mnohých místech je patrná přesná ruční práce tehdejších horníků. Celý labyrint chodeb je dnes zpřístupněn a je v něm instalována expozice rudného hornictví.
Farní chrám Nanebevzetí Panny Marie

Kostel na Nanebevzetí Panny Marie
Vystavěn neznámo kdy v ranných dějinách města. Hlavní portál ze 2. čtvrtiny 13. století jej řadí do doby přelomu románského a gotického období. V gotice byl patrně ve 3. čtvrtině 14. stol. zaklenut křížovou klenbou. Ojedinělé trojlodí s jižní lodí pod úrovní terénu bylo v 18. století pod patronací držitelů plánského panství, hrabat ze Sinzendorfu, dvakrát barokně upravováno.

Šlikovská hrobka ve farním kostele

Jedním z vděčných témat plánské historie je šlikovská hrobka, v níž mělo spočinout i tělo císařského zrádce Jáchyma Ondřeje Šlika, popraveného za protihabsburské povstání dne 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze. Bezhlavé tělo uložili příbuzní nejprve v protestanském kostele sv. Salvátora v Praze, jehož byl popravený zakladatelem. Později však muselo být tělo vyzvednuto a Kašparem Šlikem uloženo v hrobce plánského kostela.

Bohušova hora
Zprávy, že na Bohušově hoře stával hrad, jsou prozatím nedoložené. V pozdním středověku zde bývala dřevěná šibenice. V roce 1615 ji někdo prý i s oběšencem ukradl. Později byla na jejím místě postavena nová, složená ze tří kamenných pilířů, propojených v horní části trámy. V r. 1765 bylo císařským rozhodnutím hrdelní právo městu odňato. Ještě na mapě josefského vojenského mapování ze 2. pol. 18. stol. je šibenice o třech kamenech zakreslena.
V r. 1647 se zde snad v souvislosti s nedalekou bitvou u Třebele utábořila část švédského vojska. Zpráva, že se zde 5. května 1680 v době selských bouří shromáždili rebelující sedláci, kteří odmítali robotovat, však není historickými prameny doložena. Rozutekli se teprve poté, když se dozvěděli o masakru poddaných na sousedním bezdružickém panství, kteří se opevnili na Ovčím vrchu u Švamberka.
Příjemnějšího využití se Bohušově hoře dostalo teprve v r. 1908, kdy zde byla místním okrašlovacím spolkem postavena rozhledna, nazvaná po rakousko-uherském mocnáři Franz Josef Aussicht. Původně se uvažovalo o rozhledně vysoké 27 m, z úsporných důvodů byla nakonec vystavěna věž vysoká 16 m. V 80. a 90. letech volně přístupný objekt zdevastovali vandalové. K opětné opravy rozhledny, financované městem, došlo v r. 1999. Z rozhledny, která je volně přístupná, se otevírá pohled nejen na vlastní město, ale i na poměrně vzdálená pásma pohraničního hvozdu a Slavkovský les.

Poutní kostel sv. Anny u Plané
Nástěnná malba z roku 1730 v kostele sv. Anny, provedená plánským umělcem Václavem Schmidtem, zachycuje místní pověst o sedlákovi, který se pokusil přisvojit si sochy z tohoto kostela.
Svatá Anna - poutní kostel na návrší jižně od města. Kostel podélného půdorysu s krátkou křížovou lodí a užším trojboce uzavřeným kněžištěm, nad nímž je vztyčena věž krytá mansardovou střechou. Kostel byl postaven v letech 1721-26. Vnější plášť byl radikálně obnoven. Jedná se o krajinnou dominantu.
Pozn. redakce: Naši němečtí spoluobčané byli násilně vyhnání a protiprávně zbaveni svých domovů tzv. Benešovými dekrety po II. světové válce.
Auf deutsch:
Plan
Plan ist eine Stadt mit 5.650 Einwohnern (25. September 2009) in Tschechien. Sie liegt im Nordwesten Böhmens 10 km südlich von Mariánské Lázně (deutsch: Marienbad) in einer Höhe von 506 m ü.M. und gehört dem Okres Tachov an. Planá befindet sich an der Eisenbahnstrecke von Stříbro bzw Tachov nach Mariánské Lázně. Südwestlich der Stadt verläuft der Hammerbach (tschechisch: Hamerský potok).

Die erste schriftliche Erwähnung von Plania stammt aus dem Jahre 1251. Der Ort lag an der bedeutenden Handelsstraße Via Carolina von Nürnberg nach Eger. Der Ursprung der Stadt liegt unterhalb des Bohušov-Hügels um die Peter- und Pauls-Kirche, wo die ältesten Teile der Stadt zu finden sind, die vom Ende des 13. und Anfang des 14. Jahrhunderts datieren.
Zu Beginn des 15. Jahrhunderts war Plan eine große Stadt. Sie war umgeben von Gräben und Befestigungsanlagen. Im Südwesten dieser Wehranlagen entstand die Kirche Mariä Himmelfahrt.
Plan war ein Herrschaftssitz, zu dessen Besitzern die Adelsfamilien von Dobrohoscht, Seeberg, Schlick gehörten. Ihnen folgten ab 1665 die Sinzendorf und schließlich ab 1822 die Nostitz und Nostitz-Rieneck. Die Grundherrschaft Gottschau wurde mit Plan zu einer gemeinsamen Herrschaft Plan-Gottschau vereinigt.
Ihre Blütezeit erlebte Plan unter der Herrschaft der Familie Schlick, zu dieser Zeit besaß die Stadt die Privilegien einer Bergstadt und das Münzrecht. Mehrere Pestepidemien schlugen die Stadt in ihrer Entwicklung zurück. Am Ende des 16. Jahrhunderts starb fast die gesamte Bevölkerung an der Seuche. Nach dem Plan, vor allem aus Bayern wieder besiedelt worden war, brachte der Dreißigjährige Krieg erneut Verheerungen durch plündernde und mordende Truppen. 50 Jahre nach Beendigung des Krieges hatte sich die Stadt wieder erholt, der Bergbau florierte und Handwerk und Handel blühten. Am Übergang vom 19. zum 20. Jahrhundert war die Stadt zu einem Zentrum des Holz- und Kohlenhandels geworden.
Nach der Ablösung der Patrimonialherrschaften war Plan ab 1850 Bezirksstadt. Dies änderte sich zum 1. Mai 1939, als nach der deutschen Besetzung die unübersichtliche Bezirksstruktur geändert und der politische Bezirk Plan aufgelöst wurde. Bis 1945 war Plan, das 1939 4.110 Einwohner zählte, dann Teil des Landkreises Tachau. Am 6. Mai 1945 besetzten die amerikanischen Truppen die Stadt, die wieder Teil der Tschechoslowakei wurde.
Die deutsche Bevölkerung wurde aufgrund der Beneš-Dekrete 1945 vertrieben, bis zum 31. August 1947 mussten 35.959 Menschen aus dem Bezirk Plan ihre Heimat verlassen. Durch die Sowjetunion erfolgte bei Planá nach Kriegsende Bergbau nach Uran.
Nachdem der Bezirk Plan nach Kriegsende als Okres Planá wiederhergestellt worden war, erfolgte 1949 die erneute Auflösung. Bis 1960 gehörte Planá zum Okres Mariánské Lázně und seitdem zum Okres Tachov.
Nach der samtenen Revolution erfolgte in Planá eine Sanierung großer Teile der historischen Bausubstanz, die seit dem zweiten Weltkrieg stark vernachlässigt worden war.
Bezdružice
weseritz
Bezdružice jsou město v severovýchodní části okresu Tachov. Jsou sídlem pověřeného obecního úřadu a Mikroregionu Konstantinolázeňsko. Leží v krásné, neporušené krajině Tepelské vrchoviny 33 km severovýchodně od Tachova a 41 km severozápadně od Plzně, mimo důležité silniční tahy.
Historie

První písemná zmínka o Bezdružicích pochází z roku 1227. Místní panství často střídalo majitele (např. Löwensteinové, Kolovratové, Švamberkové). Nejvýznamnější osobností spojovanou s Bezdružicemi je Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, který ale z obce vůbec nepocházel, jenom byl příbuzný rodu, který zdejší kraj opustil již ve 14. století.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status měst
Weseritz
Weseritz ist eine Stadt mit 1.004 Einwohnern (1. Januar 2004) im Okres Tachov in Tschechien. Der Ort liegt in Westböhmen, 3 km nördlich von Konstantinovy Lázně (Konstantinsbad).
Die erste Erwähnung von Weseritz stammt aus dem Jahre 1227. Die Kleinstadt war im Besitz bedeutender Adelsfamilien, wie den Kolowrat, Schwanberg und Löwenstein. In Weseritz wirkte der böhmische Gelehrte und Humanist Christoph Harant Freiherr von Polschitz und Weseritz. 1901 erhielt die Stadt durch die Lokalbahn Neuhof-Weseritz einen Eisenbahnanschluss. Nach dem Zweiten Weltkrieg wurden die deutschen Einwohner vertrieben und Bezdružice verlor das Stadtrecht. Seit Oktober 2006 ist Bezdružice wieder eine Stadt.
Gemeindegliederung
Zur Stadt Bezdružice gehören die Ortschaften Dolní Polžice (Polschitz), Horní Polžice (Harlosee), Kamýk (Kamiegl), Kohoutov (Kahudowa), Křivce (Krips), Pačín (Patzin), Polžice (Polschitz), Řešín (Rössin) und Zhořec (Hurz).
Zur Stadt Bezdružice gehören die Ortschaften Dolní Polžice (Polschitz), Horní Polžice (Harlosee), Kamýk (Kamiegl), Kohoutov (Kahudowa), Křivce (Krips), Pačín (Patzin), Polžice (Polschitz), Řešín (Rössin) und Zhořec (Hurz).
Mapa, kterou najdete na zadní straně kostela tzv. Nové sv. Anny v Mähringu, kterou vybudovali naši vyhnaní němečtí spoluobčané v 50. letech na památku dočasně ztracené sv. Anny, poutního kostela v Plané.
umgebung
30.07.10 bis 02.08.10 Heimatkreistreffen der Plan-Weseritzer und St.- Anna-Fest in Tirschenreuth und Mähring
Veranstalter: HK Plan-Weseritz
Kontakt: Frau Mooshammer Tel.: 08635/984

Svatoanenská pouťv Mähringu u kostela sv. Anny a setkání sudetoněmeckých vyhnanců se koná ve dnech 30.7. až 2.8.2010 v Tirschenreuthu a Mähringu. Pořadatelem je HK Plan-Weseritz
Kontakt: Paní Mooshammer, tel. 08635/984
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!