Pietas Austriaca versus současná doba temna

12. července 2010 v 20:23 |  Habsburská Monarchie - Donaumonarchie
Jhvh
Život a umírání bl. císaře Karla I. je dnes již klasickou ukázkou oné pověstné Habsburské zbožnosti a oddanosti vůči katolické Církvi, kterou by dnes mohl závidět nejeden příslušník kléru, který to ještě se zbožností myslí vážně. Císař Karel projevoval podobně jako většina členů Habsburského rodu zbožnost, onu příslovečnou Pietas Austriaca, kterou tolik nenáviděli a dodnes nenávidí nepřátelé katolické Církve a to dokonce i členové nejenom modernistického duchovního stavu. Křesťanské ctnosti tvořily páteř této Habsburské zbožnosti. Zvláště hojně vynikla Habsburská zbožnost ve válkách proti Turkům a protestantským heretikům a Bůh tuto zbožnost odměnil skvělými vítězstvími, které dnes oslavuje každý pravý katolík. Habsburská moc se neopírala o mandát z rukou lidu, ale od nepaměti si členové pozdějšího císařského domu uvědomovali, že vládnou "z milosti Boží". Byla to Boží mise, kterou chtěli naplnit, a které chtěli sloužit. Slovo "z Boží milosti" ovšem neznamenalo nějaká privilegia, ba právě naopak - tvrdou a nelístostnou službu, o které věděli, že bude jednou odměněna, nebo potrestána samotným Bohem. Byli si vědomi toho, že Habsburkům byla dána moc z Boží milosti a tuto misi hodlali naplnit. Nebyli to nějací volení šašci, kteří si přes internet chtějí odhlasovávat skrze hloupý lid, že bílá je vlastně černá. A lid je vždy hloupý, pokud ho vezmeme jako masu. Masa zůstane tupou veličinou, o kterou se dokáží opírat pouze revolucionáři typu demokratické bandy, bolševiků, či nacistů. Za Habsburky stál a stojí Bůh, Ten, který řekl Staniž se, a byl stvořen svět z ničeho, Ten, který poslal svého jednorozeného Syna, aby vykoupil svět. A Bůh je více než tupá masa hlasující přes Facebook. Křesťanské zásady politického působení usměrnované věrností vůči katolické Církvi a její nauce doplňovaly nejenom u císaře Karla ctnosti typu spravedlnost a mírnost. U Habsburků vynikal onen typ zbožnosti, která vykazuje stálost jak na veřejnosti, tak v soukromí. Dnes se usiluje o beatifikaci císařovny Zity, manželky císaře Karla I. Císařovna vytvářela s císařem Karlem křesťanský manželský pár hodný následování, ctnostný a mravný, který se snažil podobat manželství čistému a skvělému jaký měla Panna Maria a sv. Josef. Jak již bylo řečeno výše, vládnout z milosti Boží skrývalo neuvěřitelně náročný závazek před Bohem. Jeho narušení Bůh mnohdy v dějinách spásy trestal těžkými tresty. Bez dostatečných milostí Božích by nebylo možné pro žádného panovníka naplnit tento vznešený královský, či císařský úřad. Péče o blaho svých poddaných a jejich pokojný rozvoj nebyla redukována pouze na naplnění blaha tělesného, ale zvláště šlo i o blaho duše. Úřad císaře na sebe bral i povinnost bránit proti všem nepřátelům katolickou Církev a poskytnout ji nerušený rozvoj a působení, neboť ji Habsburkové vždy chápali jako pravou, neomylnou a jedinou archu spásy. Tento posledně jmenovaný aspekt byl naplňován, či zneužíván ze strany císařů různým způsobem a to i pro rozdílnost jejich povah a jejich míru ovlivnění nepřátelskými duchovními směry: včetně svobodného zednářství - smrtelného nepřítele katolické Církve a Habsburků. Vzpomeňme na křiklavé příklady Marii Terezii a Josefa II. První vynikala láskou ke katolické Církvi a dopomáhala k rozvoji řeckokatolické Církve na Východě říše, druhý katolickou Církev tupil a jistě za to každý dostal od Boha svůj díl pozitivní, negativní odměny. Habsburská vnitřní zbožnost se odrážela i navenek. Úctyhodné architektonické památky sakrálního typu, mariánské a trojiční sloupy, které tak systematicky byly drancovány v Československé republice za tatíčka Masaříka, měla prostému lidu ukázat komu je třeba se klanět, jaký je smysl života a poukazovat jim na poslední věci člověka. Tyto památky byly vesměs i mocným díkůvzdáním za projevené nesčetné milosti Boží ve vítězstvích nad Turky, či za odvrácení nemocí a dalších neštěstí.
krone
Centrem Habsburské zbožnosti byla úcta k Nejsvětější svátosti oltářní, k uctívání svatého Kříže a Panny Marie. Panna Maria byla ochránkyní všech národů monarchie a známe její nesčetné atributy: Magna Mater Hungariae, Magna Mater Austriae a Mater Gentium Slavorum. Současně i další svatí hráli v životě Habsburků stěžejní roli. Zmiňme velmi uctívaného sv. Josefa - všechny děti dostávaly jako jedno z obvykle početných křestních jmen jméno svatého Josefa. Svatý Josef měl jako otec Svaté rodiny chránit děti a říši a odvracet od nich neštěstí. Jednotlivé země měly své zemské patrony: sv. Leopold pro Rakousko, sv. Štěpán pro Uhry, sv. Václav pro Čechy spolu se sv. Janem Nepomuckým - jeho svatořečení silně podporoval císař Leopold. Habsburkové podporovali charizmatické řeholníky a kněze v jejich boji za spásu duší: jmenujme ct. Marka z Aviana, který dopomohl pozdvihnout ducha křesťanského vojska a k jeho konečnému vítězství nad Turky. Nebo zmiňme ctihodného Dominika a Jesu Maria, který povzbuzoval vojaky v bitevní vřavě na Bílé Hoře, aby porazili heretiky.
(foto: Rakouská císařská koruna)
Můžeme parafrázovat řeč hraběte W. Chojnického z knihy J. Rotha, Pochod Radetského: "Doba nás už nechce! Tato doba si chce vytvořit samostatné státy! Národy přestaly věřit v Boha, novým náboženstvím se stal nacionalismus. Lidé už nechodí do kostela, místo toho navštěvují národní spolky. Monarchie, naše monarchie, je založená na zbožnosti: na víře, že Habsburkové byli Bohem vyvoleni, aby vládli nad tolika a tolika křesťanskými národy. Náš císař je světským bratrem papeže, je jeho císařským a královským Apoštolským majestátem. Žádný jiný vládce není tak apoštolský, žádný jiný evropský majestát není tak závislý na milosti Boží a na víře jeho národů v tuto Boží milost. Německý císař vládne i poté, co byl opuštěn Bohem, případně z milosti lidu. Rakousko-Uherský císař není Bohem opuštěn."
Úkolem tradičně katolického monarchisty je podporovat katolickou Církev v její tradiční podobě a obnovu onoho Habsburského Ancien Régime, který byl pro tuto chvíli zatlačen dopozadí liberálně-modernistickou a bolševicko-nacistickou juntou. Z milosti Boží vládnou Habsburkové! Bůh to tak chtěl a chce! Deus vult! Habsburg Hoch!


Protireklama - Gegenwerbung
gegen_liberalismus
 


Komentáře

1 Richard K. Richard K. | E-mail | 14. července 2010 v 23:05 | Reagovat

Bravo!!!!

2 Josef Pejřimovský Josef Pejřimovský | E-mail | 19. července 2010 v 19:21 | Reagovat

Děkuji, je to bezvadné. Mohli byste zařadit do odkazů také stránky "Kruh přátel bl. Karla I." http://mariaterez.sweb.cz//?

3 Monarchista Monarchista | E-mail | Web | 19. července 2010 v 20:30 | Reagovat

Dobrý den, pane Pejřimovský, určitě zařadíme na náš blog stránky "Kruhu přátel bl. Karla I." a budeme se těšit na spolupráci s Vámi. Pokud můžeme požádat i Vás o zařazení našeho blogu do Vašich odkazů, budeme jenom rádi.
V Kristu a Marii
Členové redakce MC

4 Armin Armin | E-mail | 19. července 2010 v 21:35 | Reagovat

Bohužel je potřeba rovněž také připomenout, že zásadní podíl na současný stav západní společnosti, která se stala liberálně-levicovou ochlokracií, měla šlechta 18 - 19 století. To ona zradila katolickou víru a přijala osvícenecké bludy, masově podporovala svobodné zednářství a přenechala elitní pozice v ekonomice a státní správě rodinám typu Rothschild či Guttman. I takový Otto zrovna nekráčel ve věcech víry v příkladu svého otce Karla a své matky Zity. Jeho angažmá v Panevropě, společně s hrabětem Richardem Coudenhove-Kalergim, skutečně není dobrý příklad katolického monarchy. Kéžby někteří z těch mladších Habsburků skutečně navázali na věroučné kořeny, které ctil náš král bl. Karel a jeho žena královna Zita.

5 Monarchista Monarchista | E-mail | Web | 20. července 2010 v 18:17 | Reagovat

[4]: Je to přesně tak, jak říkáte. Naprosto s Vámi souhlasím. Doufejme, že bl. Karel I. nebyl posledním zbožným a svatým Habsburkem. :-( Alespoň v totéž doufám, o čem píšete v poslední větě.

6 Margita Margita | Web | 24. července 2010 v 7:17 | Reagovat

Také doufám...
Panevropu bohužel podporují i některé Ottovy děti.
Nadruhou stranu je u mnoha Habsburků dost těžké zjistit, jaká je jejich víra a jaké jsou jejich názory. Z těch informací, které se dají na internetu sehnat, se dá spíše odhadovat...

7 Armin Armin | E-mail | 7. srpna 2010 v 0:11 | Reagovat

Inu, dnes abys katolického (ve věroučné tradici a liturgii ukotveného) aristokrata pohledal. Je to jako hledat jehlu v kupce sena. Proto by katoličti monarchisté neměli zoufat, ale semknout se v modlitbě za obrácení panovnické dynastie. Stanovit si konkrétní modlitbu (nejlépe v latině), kterou se budou v konkrétní hodinu modlit na tento úmysl.

8 Monarchista Monarchista | E-mail | Web | 7. srpna 2010 v 14:09 | Reagovat

[7]: Ohledně Vašeho návrhu, aby se katoličtí monarchisté modlili za obrácení a znovunastoupení na trůn naší stále panující Habsburské dynastie, je skvělý nápad. Navrhujete nějakou konkrétní modlitbu?

9 Monarchista Monarchista | E-mail | Web | 7. srpna 2010 v 23:17 | Reagovat

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!