Zatím nezveřejněný dopis věrného čtenáře časopisu Te Deum - Ein bissher unveröffentlichter Leserbrief an die Zeitschrift Te Deum

21. srpna 2010 v 11:32 | Karl Schlagenhaufen |  Habsburská Monarchie - Donaumonarchie
Pozdrav Pánbůh!

Srdečně děkuji Dr. Malému za jeho článek "Stíny za atentáty" v časopise Te Deum číslo 01/10, který pokračuje z minulého čísla. Na rozdíl od něho považuji repliku P. Stritzka FSSPX za velmi nešťastnou co se týče první části - atentát na arcivévodu Františka Ferdinanda. Tento příspěvek obsahuje hrubé nespravedlnosti, ke kterým se musím na ochranu Císaře Františka Josefa vyjádřit.
Hned na začátku článku se spojuje sám Císař s vraždou na arcivévodu. I když tam není explicitně napsáno, že ho nechal zabít, tak to z textu přece jenom vyzní. Postavit člověka tímto způsobem do blízkosti vraždy, kterou nespáchal (nebo jsou o tom pochybnosti?) je hanebné. Také vylíčení Císaře jako notoricky amoralního člověka je podezření, které není ničím opodstatněné a zůstává celkem bez argumentu. To všechno vrcholí v obvinění Císaře za válku, a to hned za světovou. Ono prý nevinné Srbsko podpořilo atentatníka a potom neakceptovalo účast rakouských úředníků na vyšetřování, což bylo součástí ultimata. Představte si například, že Spojené státy po útoku z 11. září chtějí vyšetřit pozadí atentátu na místě v Afganistánu a ten se pouze odvolává na svou suverenitu a poskytuje teroristům dále potřebné zázemí. Neřekli byste, že taková neochota je podporou atentátu a vyžaduje reakci? Přesně tak to bylo i mezi Dunajskou monarchií a Srbskem. František Josef válku rozhodně zezavinil, ani nezačal. Jeho reakce byla obranou v nouzi a proto v plném souladu s učením Církve o spravedlivé válce. Faktické vyhlášení války spočívalo ve vraždě následníka trůnu, která přišla mimochodem ruku v ruce s dalekosáhlými požadavky rozhodujicích srbských kruhů v otázce části rakouského územi, takže byla jasně aktem vojenské agrese Srbska proti Rakousku. Od té doby Rakousko už nemělo prostor k jednání, jelikož se jednalo o útok na základy jeho existence. Mocnosti však měly na výběr: žádná z nich nebyla v tomto okamžiku vyzvána nebo dokonce vážně ohrožena. Nebylo žádnou nutností ani pro Rusko, ani pro Francii, ani pro Anglii sáhnout ke zbrani proti starému Císařovi ve Vídni nebo vůbec se plést do konfliktu, který vyprovokovalo Srbsko. Přesně tak to viděl i papež sv. Pius X, který, jak vyplývá ze spolehlivých zdrojů, měl Císaře Františka Josefa v úctě. Papež se snažil rozhodně osobně o mír a možná měl předtuchu o blížící se katastrofě. Proto je i pochopitelné, že pravděpodobně intervenoval u Císaře, aby se válce vyhnul a nabízel sám sebe jako prostředníka. Bylo mu však také jasné, že konečné rozhodnutí o válce a míru už nepadne ve Vídni, nýbrž v St. Petersburgu, v Paříži a v Londýně a že tam měl výrazně menší vliv vzhledem k protikatolickému liberalismu, který dominoval v politice ve Francii a v Anglii.Rozumím tomu, že František Josef a jeho politika může být někomu více a někomu méně sympatická. Nelze pochybovat, že se ve své skoro 70ti leté vládě dopouštěl i chyb, všechno jiného by bylo zázrak. Ale útoky tohoto typu na jeho čest jsou nekvalifikované a nemají opodstatnění v historických faktech.

Karl Schlagenhaufen, Lvov - Lemberg (Halič - Galizien)
 


Komentáře

1 Armin Armin | E-mail | 21. srpna 2010 v 12:04 | Reagovat

Dobrá reakce. Je škoda, že zde není historika, který by skutečně na základě studia archivních dokumentů, přesně dokladoval co bylo hlavním motivem rozpoutání tzv. Velké války. V posledním Tedeum je zase naopak pěkný článek o zednářském teroru v Portugalsku. Tam zednáři zavraždili nejen krále, ale také hned následníka trůnu. Inu, jak obdobné s tím, co se událo v naší monarchii. Prostě existoval jasný plán, jak rozpoutat válku a sundat korunované hlavy z trůnů. Především šlo o Habsburskou dynastii, neboť ta, na rozdíl od protestantské dynastie Hohenzollernů, stále ctila práva Církve, byť to nebylo v prostředí liberálních politický kruhů spojených na bankéřské rody typu Rothschild atd., vůbec jednoduché. Tomuhle tlaku bych například přičítal schválené rozvodové zákony a podobné amorality, které se pak jednoduše hodí na hlavu císaře Františka Josefa, a to v zájmu republikánského přesvědčení některých katolických nacionálů.

2 Ladislav Malý Ladislav Malý | E-mail | 23. srpna 2010 v 16:22 | Reagovat

Nelze souhlasit ani s druhou částí Stritzkova článku, v němž chválil Beneše. V polovině 30.let byl Benešovi dodán falsifikát vyrobený v německé SD za souhlasu Hitlera a Heydricha, v němž byl údajný důkaz zrady sovětské generality. Beneš promptně "důkaz" dodal Sovětům a Stalin provedl na základě tohoto důkladnou čistku v armádě.K velké radosti Němců tak notně zeslabil svou armádu o nejschopnější muže. Beneš se o všem za války dozvěděl; věděl také o zvěrstvách v Katyni; věděl o sovětských gulazích. A tomuto Stalinovi on, Beneš, důvěřoval! Od něho nemohl čekat nic jiného, než vpád do Československa. Nejvíce se Benešovi musejí vytýkat jeho tzv. poválečné dekrety, které  namísto k uklidnění, vedly národ k pronásledování a vraždění nevinných Němců.  Zásadní zločin, jež má na svědomí Beneš, bylo vyhnání Sudetských Němců z ČECH a Moravy. A jako třetí neoddiskutovatelný zločin spáchaný Benešem bylo nesmyslné socializování průmyslu v ČSR, rozkradení majetku šlechtě. Čímž vytvořil prostředí pro vpád bolševismu do ČSR. Ve svém díle na socialisování ČSR nebyl Beneš sám, měl mnoho pomocníků, např.syna "tatíčka" Masaryka, Jana, nebo socialistu Ripku, Drtinu aj. Vlastně celá londýnská emigrace, včetně Šrámka, umožnila bolševikům dostat se k moci. Otázka je, co měli dělat? - Nevracet se!
Vpád Guderiánových tankových svazů do Francie v roce 1940 byl tak prudký, že ani na velvyslanectví ČSR v Paříži - i když už neuzávaném - nestačili spálit dokumenty, mezi nimiž byla celá databáze zednářských lóží v ČSR i s kompletními členy. Proto sem do Protektorátu byl pozván řezník Heydrich, aby pěkně podle seznamu "vyčišťoval" týl.Tento fakt se zamlčuje a národu se říká, že nacisté chtěli zlikvidovat naši inteligenci. Je známý fakt, že kdo chtěl za 1.republiky cosi znamenat, musel se dát do některé zednářské lóže. Ostatně, dneska je situace pobobná.

3 Armin Armin | E-mail | 25. srpna 2010 v 12:30 | Reagovat

Dokonce jsem zaslechl jednu zajímavou historku, která se zřejmě traduje pouze ústně. Prý se stalo, že když T.G.Masaryk v roce 1937 umíral, tak prý kohosi ve svém okolí požádal, zda by mu k lůžku nezavolal katolického kněze. Když se jeho syn Jan o tomto dozvěděl, tak to prý ihned zakázal. Je-li toto pravda, tak Jana Masaryka po válce jen semlely Boží mlýny.

4 Martin R. Čejka Martin R. Čejka | Web | 27. srpna 2010 v 14:37 | Reagovat

Citace: "Faktické vyhlášení války spočívalo ve vraždě následníka trůnu..."

Aha, čili kdyby nějaký anarchista např. zavraždil během státní návštěvy v Čechách kancléřku Merkelovou, tak by tím Česká republika de facto vyhlásila Německu válku. Zajímavá, a neotřelá teorie... taková noátorská, řekl bych.

Ať se to příznivcům Franze Josepha líbí či ne, ať to zamlčují sebe víc, tak faktem je a zůstane, že za jeho panování "zavlála" nad korunou sv. Václava první liberální ústava, na níž se skví jeho podpis. Ale byla určitě "hoch", jak jinak. ;-)

5 Monarchista Monarchista | E-mail | Web | 27. srpna 2010 v 19:45 | Reagovat

[4]: Doporučuji si přečíst repliku M. Lubyneckého, kde se jednotlivé teze vašeho příspěvku osvětlí a pochopíte (pokud budete chtít , že nikdo neglorifikuje přehmaty FJ I.a že atentátníci (použijme moderní výraz teroristé :) ) nebyli ve skutečnosti anarchisté.

6 SP SP | 29. srpna 2010 v 19:04 | Reagovat

[4]: Milý Martine, tady nejde o příznivce "Franze Josepha" - jak jste ironicky podal, ale o ty, kteří vědí, že katolická monarchie tvoří nedílnou součást učení o sociálním království Ježíše Krista. A ta Podunajská byla jejím ztělesněním, byť nebyla dokonalá. Kdyby každý "tradiční" katolík toto uznal, tak by nebylo co řešit. Určitě byla tato monarchie katoličtější než pravicové figurky první republiky, které se nebyly ani schopni dohodnout na solidním jednotném programu. ale ono to je vidět i dnes, tradičních je pět a půl a každý jede za sebe...Nihil novum sub sole.

7 Armin Armin | 29. srpna 2010 v 22:56 | Reagovat

Ať se to republikánům líbí či ne, tak např. za vlády Václava Klause zavlála nad Českou republikou Lisabonská smlouva, a to z jeho podpisem.

Nikdo neříká, že bylo správné, že císař podepsal liberální ústavu, byl však ve stejném postavení, neboť již nebyl absolutním monarchou (obklopen jen odbornickou vládou), ale konstitučním monarchou, k čemuž byl rovněž přinucen revolučnímu událostmi z roku 1848. Raději ovšem František Josef či Ferdinand Este nebo bl. Karel, než TGM, Beneš a další.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!