Kdo tě učinil soudcem bratří tvých?

10. března 2011 v 16:28 | Mgr. Myron Lubyneckyj |  Proti nacionalismu - Gegen Nazionalismus

V předposledním čísle Te Deum (TD 5 MMX) je odpověď P. Stritzka na kritické zareagování Mgr. K. Schlagenhaufena (TD 4/10, str. 4) na jeho (P. Stritzka) ponižující a věcně zavádějící výroky na adresu zvěčnělého císaře Františka Josefa I. (TD 2/10, str. 72) I kdyby článek P. Stritzka nebyl podepsán, podle způsobu - či vlastně nezpůsobu - vyjadřování bychom poznali, kdo je autorem… Jaká je však cesta argumentace P. Stritzka? Je to dehonestace spojená - jak jinak - s hrubým, respektive obhroublým vyjadřováním a ignorováním proti argumentů. Je nošením dříví do lesa opakovat, že Rakousko v čele s Habsburky bylo poslední a jedinou katolickou velmocí. P. Stritzko ve své "argumentaci" vůbec nezmiňuje o nových argumentech P. B. Podolského ohledně přípravy likvidace Rakouska a jeho následníka trůnu ze strany nepřátelských lóží;kromě toho naprosto ignoruje fakt, že všechny války, jež vedl František Josef , byly válkami proti protivníkům Církve. (Itálie, Prusko, Rusko)

Přímo farizejské je obviňování císaře, tedy Rakouska, z rozpoutání války. P. Stritzko přece nemůže nevědět, že napadenou stranou bylo Rakousko. To se jen bránilo. Nebo snad ne? Co mělo Rakousko jako velmoc dělat? Atentát nebyl totiž činem nějakého blázna, ale jednalo se o plánovaný politický akt… Nereagování ze strany Rakouska by bylo nejen projevem slabosti (slabošství), ale Rakousko by se bylo zesměšnilo. Ostatně podunajská monarchie byla přímo existenčně ohrožována již delší dobu, jak se o tom zmiňuje pan doktor Malý v TE Deum 1/10. Vadilo to, že bylo katolickou velmocí. proto se plánovalo její zničení rozparcelováním. I toto je P. Stritzkovi jistě dobře známo.

Pokud jde o konkordát a jeho zrušení: císař byl katolík a za jeho vlády byl uzavřen konkordát v padesátých letech, kdy bylo školství správně postaveno pod dozor Církve atd. Liberálové byli rozhořčeni. Po porážkách v letech 1859 (Magenta, Solferino) a 1866 (Hradec Králové) bylo potřeba čelit jejich důsledkům. Aby zabránil revoluci, musel se císař něčeho vzdát. tak padl konkordát. Liberálové zvítězili. Ale i pak se v Rakousku vládlo "sub specie aeternitatis".(Kurt von Schuschnigg, Requiem v červeno-bílo-červeném, (Requiem in Rot- Weiss-Rot), český překlad 1947, str. 191)

Přímo nechutné je však vyjadřování P. Stritzka tam, kde se zmiňuje o přátelství císaře Františka Josefa s paní Schrattovou. Cílem zřejmě bylo císaře ponížit, zesměšnit či představit jako farizeje a starého chlípníka. Celá věc by nestála za zmínku, kdyby nešlo o čest! Ostatně nějaké kurtizáně typu Pompadour nebo Dubarry by byl císař Karel (dnes již blažený) nebyl nabídl rámě, aby ji dovedl k lůžku, kde ležel zesnulý František Josef, jak to učinil paní Schrattové. (Heinrich Drimmel, Franz Joseph (Biographie einer Epoche), 2. vydání, 1987, str. 516., dále Arthur Graf Polzer - Hoditz, Kaiser Karl, 1929, str. 168, dále Jan Galandauer, Karel I., poslední český král, 1998, str. 103.)

P. Stritzko se vůbec nezmiňuje o vetu, jímž císař František Josef zabránil volbě kardinála Rampolly papežem po smrti Lva XIII. Zvolen byl Pius X. (dnes již svatý). Ať byly třeba pohnutky jakékoliv, lze říci, že císař jednal tehdy jakožto dědic císařů Sacri Imperii providenciálně. Pěkně o tom psal před několika lety v jednom čísle URSPRUNG und ZIEL P. Weigel. tak deformuje P. Stritzko postavu císařovu d podoby jakéhosi antiklerikálního chlípníka.

Pokud jde o výtku spojenectví s mohamedánským Tureckem proti "křesťanským" národům, pak jde o demagogii. V táboře Centrálních mocností totiž stály režimy, jež nad sebou uznávaly Boha a odpovědnost vůči Němu. jejich protivníci neuznávali nad sebou nic, leda snad vůli lidu, což je prakticky nic. Ostatně kdyby byl P. Stritzko důsledný, tak by musel generálu Francovi vytýkat jeho spojenectví s Maury. Kdo to vlastně stát proti Centrálním mocnostem? zednářská Francie, kde Církev byla ožebračena, katolíci pronásledováni, protestantská Anglie, Itálie, která držela území Církevního státu. Carské Rusko do této společnosti vlastně nepatřilo,a le naneštěstí se v ní octlo a doplatilo na to svým zničením… Jako rozhodující pak podpořila tuto "nesvatou, sekulární alianci" Amerika (USA), ztělesnění moderního ducha. Když přihlédneme ke všem těmto souvislostem, pak se nám musí jevit heroický boj, který vedly Centrální mocnosti, jako dvojnásob spravedlivý…! Nechce se věřit, že by toto P. Stritzkovi nebylo jasné. A tak je čtenáři jakoby vsugerován dojem, že hlavním nepřítelem nejsou síly, jež odhaloval ve svých článcích o atentátech pan doktor Malý, ale František Josef, tedy podunajská monarchie.

Do očí bijící je nedostatek uměřenosti a lásky, s nímž je příspěvek P. Stritzka napsán. Jako by hnací silou při jeho psaní byla jakási zaslepenost až nenávist. P. Stritzko by měl stát alespoň trochu nad věcí, nejlépe by ovšem udělal, kdyby se do věcí , jež jsou převážně politické povahy jako kněz vůbec nepletl. navíc nenajdeme v jeho příspěvcích ani slůvka kritiky na pány Masaryka a Beneše…! Věcí kněze je utvrzovat lidi ve víře, ne šířit šeptandu!

Na závěr a jako doklad, že ne všichni a ne všude smýšlejí o císaři Františkovi Josefovi I. tak, jak nám to předvádí P. Stritzko, uvedu výstavu František Josef - 1830-2000, jež se konala ve Lvově v srpnu 2000 v galerii "Dzyga" u příležitosti císařových 170. narozenin.

V Kristu a Marii

Mgr. Myron Lubyneckyj

P.S. Jak mohla redakce TD otisknout zvláště poslední dva příspěvky P. Stritzka a zároveň nedat možnost odpovědi druhé straně (zveřejněna odpověď pana K. Schlagenhaufena se zabývá jen jedním aspektem útoku P. Stritzka, P. Stritzkovi je dáván prostor pravidelně, bez omezení, ačkoliv jeho příspěvky mají s vírou máloco společného (například článek o Čs. vlajce) a stojí vlastně na půdě liberálního nacionalismu, tedy revoluční. Tím více žádám o uveřejnění v TD tohoto mého příspěvku i mé odpovědi na článek P. Stritzka ve Vašem časopise TD 2/10.

Kontrarevoluční protireklama - Antirevolutionäre Gegenwerbung
 


Komentáře

1 richard richard | E-mail | 11. března 2011 v 1:30 | Reagovat

Pochválený buď pán Ježiš Kristus!

Ctihodný pán P. Tomáš Stritzko FSSPX. Som pravidelý čitateľ Všich webových stránok, chovám ku Vám úctu, preto kým ste a aj preto čo robíte. Chcel by som Vás ale poprosiť aby ste ma vypočul v tejto veci.
    Chcel by som ešte dodať, že kňazi sú pod zvýšenou ochranou nášho pána Boha. Niekde som počul Boží odkaz pre laikov a znel takto: "Kto sa dotkne mojich kňazov akoby sa dotkol zreničky môjho oka!" Z tejto vety ide strach a naozaj vychádza na mňa bázeň vždy keď stretnem kňaza. Preto prosím o prepáčenie, ale chcem Vám zdeliť môj názor, ktorý je trochu iný ako Váš berte ho prosím Vážne.
    Som presvedčený monarchista, a môžem povedať, že toto mi nikto nenahovoril, tak ako vieru v Boha, (som konvertita) a nikdy som netiahol špeciálne k histórií... som teda takto Bohom obdarovaný. Jeného dňa sa mi spojila mozaika ktorá je výsledkom bádania a ktorá ma zamestnávala roky o lepšej spoločnosti a pochopil som že, hierarchia je od Boha daný poriadok.... Boží poriadok sa nevolí ale rodí, pochopil som že kráľ je tak prirodzený pre krajinu ako otec, že krajina neprechádza trvalou prosperitou a lopotením ale aj oddychom a nemocami, podobne ako panovník a jeho poddaní. Panovník je stelesnením štátu a to doslovne, je obrazom a vzorom pre všetky rodiny, neviem si predstaviť žeby som hlasoval kto bude otcom v mojej rodine. Môj fizycký otec stále žije a hoci nenieje najdokonaleší nedal by som ho za svet.
Kráľa možno milovať no prezidenta každé 4 roky, prepáčte môžem len pomenej, veď to chce čas. Iné je milovať Boha, iné svojho otca a matku, bratov, a nakoniec aj kráľa.
Vy naozaj nevidíte súvis medzi republikánskou demokraciou a hlasovaním židov keď sa ich opýtal Pilát, že koho im má prepustiť? Že o najpodstatnejších veciach živaota nieje možné
diskutovať a voliť,  nezvolíte si miesto narodenia, ani bratov a rodičov, susedov, nepriateľov...
farbu pleti, vlasov, ani hodinu smrti. To isté platí pre panovníka narodí sa a šmitec, a každý nech sa stará o seba, nech si robí svoje povolanie a iných nech nechá žiť. Ako môžu ľudia
niekomu urobiť to, že sa narodí ako kráľ z kráľa a oni ho zato prenasledujú no ako???
Tak sa narodil a možno by najradšej ním nebol. Ten náš blahoslavený cisár Karol veril v ľudské dobro, ktoré nám pán Ježiš ponúka dennodenne, ktoré nám vykúpil vlastnou krvou, a čo ľudia
s tým urobili? Neprijali mnohý, v pýche a pohŕdajúc darom.... na znak nadutosti dar od Boha Kráľa vyhnali predkovia z krajiny, hanba každému za tento skutok a zvlášť Masarykovi a Benešovi.
Ja vám vravým a berte to Vážne, že kto nemá a nebude mať kráľa (nebude vnašom prípade odčinená táto zrada) zanikne a príde o ďalšie Božie dary, pôdu, jazyk, kultúru....o všetko. Vo veľpiesni apoštol Pavol prorokuje Jazyky, národy sa pominú....,nie samy od seba, ale zato, že tie národy zavrhnú Boha...a budú modlárčiť. Tie časy sú tu, aj politika je modla, jedna najdiabolskešia, chaotická a nepokojná, lživá hra za veľké peniaze.  Cirkev pomazáva kráľa, za kráľa, teda z mistického tela Kristovho, vyleje sa milosť, na prvého a posledného z krajiny, takto je požehnaná krajina.  Kráľ je predobraz ochranca a vodca všetkých krajanov včetne kňazov, rehoľníkov.
Útoky na Cisárov a kráľov sú útoky proti Božiemu poriadku!  
Rozlúčim sa slovami že, Nech je naveky oslavovaný Kráľ, kráľov náš pán Ježiš Kristus.
    K pocte našich Habsburgovcov predošlých, žijúcich a budúcich,
                                        Bohu oddaný s úctou R. Kalmár

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!