Vassula – Opravdový život v Bohu, nebo v otci lži?

11. června 2011 v 18:00 |  Katolická Církev - Katholische Kirche
vassula
V moderní době, podobně jako i v jiných historických epochách, se často objevují lidé, kteří o sobě tvrdí, že mají kontakt s Bohem a knižní průmysl je přesycen neuvěřitelnými zjeveními nesčetných zástupů vizionářů a nekonečnou řadou apokalyptických zpráv o konci světa a pohromách, které nás mají postihnout a které nás atakují na každém kroku. Jistě většinu těchto zjevení a jejich vizionářů každý soudný člověk při bližším prostudování odmítne, ale existují i taková zjevení, která se tváří logicky, srozumitelně a jako navazující na předešlá zjevení. Samozřejmě se ptáme na autoritu, a na to jaká autorita dokáže rozhřešit, která zjevení jsou správná, a která falešná. Pro nevěřícícho člověka bude těžké pochopit, že tuto autoritu získala katolická Církev a že jedině ona může vynést naprosto neomylný soud o věrohodnosti takového zjevení. Moderní svět, který ze své podstaty je skeptický vůči jakékoliv autoritě, natož neomylné autoritě Církve Boží, potom jenom stěží tento argument příjme. Přesto se však bude dále hloupě dotazovat po nějaké autoritě, ať už psychologické, sociologické, resp. empirické, která by rozhřešila existenci pravdy a lži v nějakém fenoménu jakými soukromá zjevení jsou.

Na počátku však musíme konstatovat jednu důležitou premisu, která platí: "Bůh provází svůj lid a svoji Církev po celá staletí až do konce světa." Nenechává Církev jako natažené hodinky a nedívá se pasivně na číselník a oběh ručiček. Neustále koná v životě Církve zázraky a vybírá si své nejpoctivější učedníky, aby jim svěřil prohloubení Jeho učení. A dále platí, že Bůh nemůže popřít sám sebe a to co zaslíbil. Neboť potom bychom ho mohli nařknout, že vytváří lži a sám není dokonalý. Ten, kdo klame, nemůže potom být dokonalý, natož milosrdný a nemůže být vládcem tohoto světa. Zlo je privací dobra, je nedostatkem, nedokonalostí, ale o Bohu hovoříme jako o dokonalém, nejmilosrdnějším a používáme superlativy, abychom jimi chabě vyjádřili Jeho dokonalost, která přesahuje každý lidský superlativ. Existuje však ještě další premisa, že Bůh založil Církev jako neomylnou a dokonalou společnost, která má právo a povinnost říkat, co jest pravda a co ne a to dokonce z Jeho vlastního pověření. Pokud by byla Církev rovna pouhému spolku turistů, potom by nemohla z Boží moci hovořit neomylně ve věcech víry a mravů a dokonce by se dřívě nebo později stějně ukázalo, že by se v mnohém sama mýlila a její podstata by se otřásla v základech.

Otázka jakéhokoliv zjevení, které údajně promlouvá k lidem a směřuje od Boha, musí bedlivě zkoumat, aby Boží Zjevení nebylo zaneseno nejrůznějšími bájemi a domnělými vizemi Boží vůle. Církev vždy bedlivě a velmi pozorně sledovala počínání těchto vizionářů. Mnozí byli prověřeni a buď shledáni podvodníky a lháři, a nebo se stali příkladem křesťanských ctností, které praktikovali právě i díky soukromým zjevením. Jsou známy příklady z historie, kdy se lidé světští zcela obrátili a to díky zjevením, kterých se jim dostalo. Vzpomeňme např. Melánii z La Saletty, chudou dívku z Lourdes, Bernardettu, resp. děti z Fatimy a další. Jejich kroky byly ovlivněny Božím zásahem, který přinesl nevídané plody. Můžeme s dostatečnou přesností tvrdit, že i bez zjevení by mohli žít dobrý a zbožný život kdesi v koutě světa, ale Boží zásah do jejich životů znamenal nejenom obohacení jejich vlastní, ale i okolí, které kolem nich existovalo. Tyto duše nebyly vytrženy z tohoto světa za pomocí nějaké gnóze, která by se tvářila jako nějaké pofidérní kupčení s osvícením v pseudomystickém stavu. To, co jim bylo zjeveno, bylo rozumné, ve shodě s naukou víry Církve, kterou nemohly znát do nejpřesnějších detailů. Mnozí dnes pochybují nad tím, zda se Bůh může stále ještě zjevovat a konat zázraky. A nejenom to. Nekdy se zase setkáme s názorem, že se připustí, že Bůh sice může konat zázraky a zjevovat se, ale že jeho protivník byť nerovný, ďábel, neexistuje, takže každé zjevení musí přece být od Boha, pokud přináší dobré plody, a nebo se připustí existence vlivu ďábelských mocností, ale vůbec se nepočítá s tím, že by se mohl i ďábel zjevovat a tak mást lidi. Zapomíná se na to, že právě ďábel sám, který na počátku řekl, že nebude Bohu sloužit, byl prvním, který zatoužil po naší zkáze. Je to odvěký nepřítel, který svedl opravdu mnohé. O jeho aktivitách a lidských spojencích hovoří dějiny světa. Úloha ďábla je dnes zahalena mytologiemi a nevíra v existenci věčného zavržení je toho naprostým důkazem.

Vraťme se ke zjevením. Když dnes sledujeme situaci kolem všelijakých potvrzených zjevení, musíme se ptát, zda všechna tato zjevení opravdu jsou od Boha a nejde pouze o lidské podvodnictví, resp. ďábelskou lest. To je mimo jiné i případ Vassuly Ryden, pravoslavné z Řecka, která od roku 1986 hovoří s Ježíšem Kristem. Na počátku je však třeba říci, že i zcela nesvatému člověku se může zjevit Bůh, dokonce i Jeho nepříteli, podobně jako se to stalo Šavlovi u Damašku. I zcela nesvatý člověk může obdržet z milosti Boží zjevení, které mají dvě funkce: 1/ obrátit omilostněného k hlubšímu křesťanskému životu a 2/ připomenout nějakou Bohem zjevenou pravdu, na kterou se zapomnělo, ale která je stále obsažena v pokladnici Božího Zjevení. Zvláště používáme slova připomenout a nikoliv sdělit novou pravdu. Nové pravdy neexistují, protože Bůh již vše potřebné pro naší spásu sdělil, Boží Zjevení je uzavřené smrtí posledního apoštola a tudíž Bůh nemůže měnit to, co sám již jednou zjevil.

"Soukromé zjevení se nikdy nemůže stát vodítkem pro Církev a také nemůže nic nového přidat k učení Církve. Rovněž nemůže nikoho zavazovat, leč jen k toho, koho se zjevení týkají."[1] Ale i to předpokládá, že se nesmí zjevení dostat do rozporu s oficiálním učením Církve, jak bylo řečeno výše.

Vassula Ryden je řeckého původu narozená v Egyptě a patří k řecké pravoslavné denominaci. Patří k odloučené (rozkolné) denominaci a nikdy z ní nevystoupila. Od roku 1985, když žila v Bangladéši, začíná ji údajně Bůh svěřovat poselství a to velmi podivuhodným způsobem, "aby ji použil jako svého nástroje a svěřil jí poselství pro celé lidstvo", jak se píše na jejích oficiálních stránkách. Realita je však trochu odlišná, jak nám chtějí namluvit její přívrženci. Vassula Ryden žila až do roku 1985 životem povrchní světačky, pohybující se po všech možných metropolích světa. V listopadu 1985 pocítila cosi nadpřirozeného a zároveň ji sama od sebe začala psát její ruka. Představil se jí údajně její anděl strážný jménem Daniel a nakreslil sám sebe s ní jako dítětem ve své náručí. Za tři měsíce se jí začal údajně zjevovat Ježíš Kristus a sdělovat poselství pomocí automatického písma, tj. tak, že (mnohdy nepřirozeným násilím) vedl ruku vizionářky po papíře a ta zaznamenávala poselství, ve kterých se objevovaly gramatické a teologické chyby. Oba duchové nikdy nepodali jasného důkazu, že jsou skutečně osobami, za které se vydávají. Vassula jezdí po celém světě a účastní se jako hlavní aktérka všech konferencí, které jsou zaměřené na šíření těchto poselství, a nebo na mezináboženský dialog. Hlavním motivem celého poselství je tzv. Ježíšova božská láska vyjádřena velmi smyslnými termíny, což není vlastností mystiky jakou známe od mystiků katolické Církve, např. od sv. Jana od Kříže, sv. Terezie z Avily a dalších. Je paradoxní skutečností, že Vassula, která se nikdy neučila žádnému katechismu a neměla ani žádné jiné teologické vzdělání, byla schopna psát o tak hlubokých duchovních tématech, a zároveň se dopustila mnohých fatálních doktrinálních omylů, které jsou výmluvným svědectvím a potvrzením nepravosti těchto poselství. K těmto omylům se vyjádřil i Řím, ale o tom ještě podrobněji pojednáme níže.

Vassula je šiřitelem synkretismu

Od roku 1988 byla Vassula pozvána, aby promluvila v 60 zemích a celkem absolvovala přes 800 prezentací. Její knihy byly přeloženy do 40 jazyků. "…tato poselství byla nazvána: Opravdový Život v Bohu. Ať je Vassula pozvána kamkoliv: do Asie, Ameriky, Austrálie, Afriky nebo Evropy, všude je vítána davy lidí všech věkových kategorií, sociálních tříd a prostředí, které si jen lze představit; křesťany i nekřesťany. Mezi těmi, kteří si přicházejí poslechnout její svědectví nejsou jen laici, ale i duchovní vůdci a hierarchie. Také jiná náboženství, jako Izraelští Židé nebo buddhističtí mniši v Hirošimě a Bangladéši, ji pozvala, aby u nich svědčila. Jejich shromáždění se účastní až 150 000 lidí, mezi nimiž bychom v některých zemích našli taky Muslimy, Hindy, Buddhisty a Židy." Dále pokračujme v citaci ze stránek http://www.tlig.cz/index.html:

"Již třikrát měla příležitost mluvit o jednotě ve Světové Radě Církví v Ženevě a v Rumunsku v Iasi na setkání nazvaném: "Jednota a obnova, porada a křesťanská spiritualita pro naši dobu." V roce 1998 a 2001 navštívila Vassula Spojené Národy v New Yorku. Pozvala ji sekce usilující o mír ve světě, pracující zvláště mezi Židy a Palestinci. Měla k nim promluvit a zopakovat, co náš Pán říká v poselstvích o tom, jak dosáhnout míru ve světě. V roce 2001 byla mezi jinými pozvána Mezinárodním Brigitinským centrem ve Farfě, aby mluvila o ekumenismu a spiritualitě.
Od května roku 2002 je Vassula zvána na mezináboženská setkání, aby tam vydávala svědectví. První z nich - v Dhace - zahajoval muslimský Imam. Na pozvání arcibiskupa Taipei Josephem Ti-Kan mluvila k nekřesťanům a její promluvy o smíření a jednotě začaly být známy a oceňovány i mezi nimi. V únoru 2003 ji ctihodný Suddhananda ve svém klášteře v Dhace poctil Zlatou cenou za mír pro její snahy o propagaci míru ve světě. Na tuto cenu byla nominována buddhistickými mnichy jako významná osobnost ve snahách o nastolení harmonie mezi náboženstvími a hlásání světového míru mezi všemi národy a vírami.

Vassula byla nominována na ocenění za šíření míru a tolerance budhistickými mnichy.

"Mezi jinými hosty byl i sekretář apoštolského nuncia v Dhace, muslimští profesoři z různých regionů Bangladéše a ze čtyř hlavních církví: křesťanské, muslimské, buddhistické a hinduistické."
Údajně Panna Maria požádala Vassulu, " aby sytila také chudé, protože duchovní strava nestačí, otevřelo se mnoho domů přátel poselství, nazývaných Beth Myriam (Mariiny domy). Mají charitativní účel. Vedle zajišťování stravy nabízejí také lékařskou pomoc, oděv a vzdělání pro děti. Jsou vedeny v duchu neustálé modlitby a jsou ekumenické povahy."

Alespoň jedním z důkazů nepřijatelné formy ekumenismu pro katolickou Církev je poselství z 27. října 1987[2]:

PRAVOSLAVNÍ! KATOLÍCI! PROTESTANTÉ! VŠICHNI MI NÁLEŽÍTE!

Hlas: Přeji si, a toto přání vychází z hloubi Mého Srdce, aby zjevení z Garabandalu byla uznána Svatým Stolcem . Vassulo, chceš Mi způsobit velkou radost a říci Mému Svatému Stolci v Římě, oč jsem tě právě požádal?

Vassula: Pane, jak to můžeš chtít, kdo jsem já, jak bych se mohla odvážit říkat něco Svatému Stolci! Pane, Otec James mě uznal, ale i poslední katolický teolog se ode mne odvrací, když se dozví, že nepatřím k jeho vyznání!

Hlas: Ale Vassulo, samozřejmě že jim nepatříš, patříš Mně: Já jsem tvůj Stvořitel a tvůj Svatý Otec, podléháš Mé Autoritě .

Vassula: Jistě, Pane, vládneš nám všem, ale jsme podřízeni jistým systémům a pravidlům, podle nichž máme patřit k tomu či onomu křesťanskému náboženskému společenství. Tak mi to vždycky řekli.

Hlas: V Mých Očích jste všichni stejní. Já jsem nikdy nechtěl, abyste Mě rozdělili! Vy jste rozervali Mé Tělo! Vy jste rozhodovali o Mém Těle a vy jste to byli, kdo Mě ochromil.



Hlas: Vassulo, to proto, že sdílíme Můj Kalich. Můj Kalich je hořký. Řekni Svatému Stolci, že jsem to Já, kdo tě k němu posílá. Poslouchej dobře: když se tě zeptají, ke které konfesi patříš, odpověz jim, že patříš Mně a že podléháš Mé Autoritě.

Vassula: Pane, víš přece, že není mou věcí argumentovat. Nemohla bych prostě říci, že jsem pravoslavná? Vždyť jsem.

Pravoslavní! Katolíci! Protestanté! Všichni Mi náležíte! Jste všichni jedno v Mých Očích. Já nedělám žádné rozdíly. Z čeho máš tedy takový strach? Zeptej se přece Mého milovaného papeže Jana Pavla II. Ani on nedělá žádné rozdíly. Uslyšíš Mě? Otevřeš Mi? Jestli Mě slyšíš, vejdu do tvého domu a zasednu s tebou ke stolu. Osvědč se jako vítěz a budu s tebou sdílet Svůj Trůn. Dbej na Mne: slyš, co Duch říká Církvím.

Tento styl jednání a násilné vnucování synkretisticky laděného ekumenismu je přáním tohoto Hlasu, který přikazuje vizionářce, aby neodkladně splnila jeho přání.


Řím odsoudil Vassulu

Svatá Kongregace pro nauku víry svou notifikací z listopadu, 1996[3] odmítá teologické nauky, které se objevují v knihách Vassuly Ryden. Doslova se v notifikaci píše:

"Mnozí biskupové, kněží, řeholní i laické osoby vyžadovali od této kongregace směrodatný posudek o aktivitách paní Vassuly Rydenové, řecké pravoslavné sídlící ve Švýcarsku, která mluveným slovem i psaním šíří v katolických kruzích po celém světě poselství připisovaná údajným nebeským zjevením. Klidné pozorné zkoumání celé otázky konané touto kongregací, aby "zkoumala duchy, a viděla, zda jsou z Boha" (viz 1 Jan 4,1) vyneslo na povrch - jako přídavek k pozitivním aspektům - dost závažných prvků, které ve světle katolické doktríny musí být posuzovány negativně.

Kromě toho, že je třeba poukázat na podezřelý způsob, jímž se tato údajná zjevení udála, je třeba podtrhnout několik doktrinálních chyb, které obsahují.

Mimo jiné jazyk, užívaný, když se mluví o Osobách Trojice, je dvojznačný do té míry, že mate specifická jména a funkce Božských osob. Tato údajná zjevení předpovídají nadcházející období, kdy Antikrist převládne v Církvi. "Milenárním" způsobem je prorokováno, že Bůh se chystá k finálnímu, slavnostnímu zásahu, který založí na zemi, ještě před definitivním příchodem Krista, éru pokoje a všeobecného rozkvětu. Navíc tento blízký příchod je předpovězen Církvi, která bude jakýmsi pankřesťanským společenstvím, což odporuje katolické doktríně. Skutečnost, že shora uvedené omyly se už neobjevují v pozdějších spisech Rydenové, je znamením, že údajná "nebeská poselství" jsou pouze plodem soukromých meditací.

Navíc tím, že se obvykle podílí na svátostech katolické církve, přestože je řeckopravoslavná, vyvolává paní Rydenová značné překvapení v různých kruzích katolické církve. Zdá se, že klade sebe samu nade vši církevní jurisdikci a každou kanonickou normu a ve skutečnosti vytváří ekumenický zmatek, kterým rozčiluje mnoho autorit, kněží a věřících své vlastní církve, když se vymyká její církevní disciplíně. Pro tyto negativní účinky aktivit Vassuly Rydenové, nehledě k některým pozitivním aspektům, žádá kongregace zásah biskupů, aby jejich věřící byli vhodně informováni a aby v jejich diecézích nebyla poskytována příležitost k šíření jejích idejí. Konečně kongregace vybízí věřící, aby spisy a řeči paní Rydenové nepovažovali za nadpřirozené a aby zachovali čistotu víry, kterou Pán svěřil Církvi…"

To jsou skutečně vážná slov, která slyšíme v této notifikaci a znamenala pro Vassulu nepříjemnou záležitost, která dodnes trvá.

Vassula Ryden se snažila v průběhu let po uveřejnění notifikace změnit smýšlení Říma v její otázce a navštívila několik kongreagcí, aby se její situace v rámci katolické Církve zlepšila, byť do jejích struktur nikdy nepatřila. Na její žádost odpověděla Kongregace pro nauku víry, která ji předložila pět otázek k písemnému vyjádření. Otázky se týkaly některých bodů, které se objevily v notifikaci. Kongregace rovněž zaslala dotaz biskupů celého světa, aby zjistila vyjádření na adresu paní Rydenové a jejích aktivit. Do dnešního dne je pozice Říma ve věci Vassuly Rydenové ve stejném duchu jako notifikace z roku 1996. Skotská katolická Církev a její oficiální mluvčí varovala 6. září 2005 všechny věřící před návštěvou Vassuly Rydenové v Edinburghu, odvolala se na notifikaci z Říma z roku 1995 a zmínila, že v jejích knihách a vyjádřeních se objevují doktrinální omyly.[4]

EWTN expert Colin B. Donovan v roce 2004 zopakoval na stránkách v rubrice dotazů čtenářů, že Svatý Stolec nezměnil svůj postoj k paní Rydenové.[5]

Stránky Roberta Sungenise Catholic Apologetics International zmiňují odpověď svého redaktora M. Forresta, který se zabývá otázkou, zda byla Vassula odsouzená Církví.[6]

Notifikace i kritické hlasy na adresu paní Rydenové poukazují na to, že poselství nejsou nadpřirozené hodnoty a jsou spíše projevem soukromých meditací autorky.

I česká biskupská konference ve smyslu notifikace poukázala na problematičnost poselství a aktivit Vassuly Ryden z 27.9.2001:

"Podle sdělení Kongregace pro nauku víry z 6. října 1995 vyvolává paní Vassula Rydenová problémy jak v pravoslavné, tak římskokatolické církvi. Zmíněná paní nerespektuje normy vztahující se na ekumenickou spolupráci. Údajná nebeská poselství, jak konstatuje tento dokument, jsou plodem čistě soukromé meditace. I přes některá pozitivní hlediska dopad této činnosti je negativní. Kongregace zavazuje biskupy, aby informovali věřící a nedávali žádný prostor ve svých diecézích k šíření jejích myšlenek. Věřící vyzývá, aby spisy i projevy paní Vassuly Rydenové nepovažovali za nadpřirozené a uchovali si čistotu víry, kterou Pán svěřil Církvi.Mons. Dominik Duka OP, biskup královéhradecký, místopředseda ČBK, předseda komise ČBK pro nauku vír."

Vynikajícím znalcem osoby Vassuly Ryden je pater Paul Egli, který působí v současné době misijně na Srí Lance. Pater Egli je členem Bratrstva sv. Pia X. Vassulu Rydenovou dobře poznal ještě v lausanské diecézi. Hovoří o ní jako o nejnebezpečnějším falešném proroku současnosti. V rozhovoru pro wellingtonský časopis 12. 1. 1995 říká "Nikdy nepřišla na mši. Nevěděla nic o katolické víře…Mnoho švýcarských kněží s ní vedlo disputace a hádky… Sama měla velké problémy s biskupem z Wallis, který ji nakonec působení ve své diecézi zakázal. Charakteristickým znakem Vassuly je, že neposlouchá příslušnou církevní autoritu.Zvláště v otázce vydávání svých knih. Její automatické písmo je samo o sobě velmi problematické, protože každý , kdo studoval jenom trochu teologii ví, že automatické písmo patří k černé magii. Když si lehne na postel, hlas ji oznamuje, že Pán k ní přichází a říká: "Vasulo, prosím tě půjč mi svou ruku!" A potom musí dlouho psát, vícero stran, ale ty jsou plné chyb!"[7] P. Egli vlastní oficiální manuscript těchto poselství, kde potvrzuje, že jsou v něm likgvistické a teologické chyby. A navíc se tyto texty musí opravovat, aby vůbec mohly být vydány. Už jenom tento fakt svědčí o tom, že tato poselství nepřicházejí od Boha.

Shrňme hlavní omyly nauky a postojů Vassuly Rydenové:

1/ Falešný mileniarismus, 2/ synkretistický ekumenismus, který vede k vytvoření universální pan-církve. 3/ Doktrinální omyly o Nejsv. Trojici 4/ klade sebe samu nade vši církevní jurisdikci a každou kanonickou normu 5/ ve skutečnosti vytváří ekumenický zmatek, kterým rozčiluje mnoho autorit, kněží a věřících své vlastní církve. Pro tyto skutečnosti je možné řící, že zjevení a poselství dané Vassule Rydenové jsou od základů falešné. Byly zmíněny důkazy, které tento závěr potvrzují.

[1] (Viz. srv. Malý bohovědný slovník, Jan Merell, 1963, Praha, str. 485)
[2](http://www.tlig.cz/msg/vass182.html)
[3] (http://www.vatican.va/roman_curia/congregations/cfaith/doc_doc_index_fr.htm - Notification sur les écrits et les activités de Madame Vassula Ryden (Notificatio de scriptis et operibus dominae Vassulae Ryden), 6 octobre 1995
AAS 88 (1996) 956-957)
[4] (zdroj:http://news.scotsman.com/edinburgh.cfm?id=1898192005)
[5](zdroj:http://www.ewtn.com/vexperts/search.asp?source=/vexperts/conference.htm pod klíčovým slovem "Vassula" and year "2004").
[6](zdroj:http://www.catholicintl.com/qa/2005/qa-feb-05.htm#Question%2069,www.christianorder.com/features/features_2005/features_jan05_bonus.html)
[7] (srv. zdroj: http://www.kreuzforum.net/showthread.php?tid=123&pid=6912&mode=threaded)
 


Komentáře

1 Petr Petr | E-mail | 18. března 2014 v 7:56 | Reagovat

Vassula – Opravdový život v Bohu, nebo v otci lži?  tento článek je opravdu hloupý a v několika myšlenkách odporuje sám sobě ,,, :). Měl jsem možnost poznat Vassulu osobně a nad zaměřením článku se mohu jenom smát, či spíše nad autorem vyjádřit hlubokou lítost :( .

2 Renata Renata | E-mail | 26. března 2016 v 19:41 | Reagovat

V rámci čtení Vassuliných knih (Záhada Vassula , Opravdový život v Bohu, Můj Anděl Daniel)jsem zaznamenala příliv lásky a soucítění se vším živým,vzestup naděje,smyslu,intenzivní touhu po Bohu...,což nedokázalo zatím v takovéto míře kázání jak profesionálů na poli církve, tak i nejrůznějších manipulativních sekt (Jehovisti a různé psychotronické společnosti). Pokud je Slovo živé, tj.prodchnuto Duchem svatým  a skrze svůj nástroj-člověka tímto způsobem otevře či obrátí lidské srdce směrem k touze po harmonii, dobru a sjednocení, je k tomuto nutno dalších důkazů? Pokud by matka Tereza místo svým svatým srdcem (láskou - Kristem) chtěla nemocným pomáhat pouze chladnými teoriemi, jednak by se nikdo v její přítomnosti necítil lépe, jednak by sama v takto choroboplodném prostředí dlouho nepřežila. Co kdyby si touto zkouškou víry (síly Lásky) zkusili projít ti, kteří Vassulu odsuzují? Kolik by pak zůstalo ryzích duchovních dokladujících, že středověk a upalování čarodějnic již skončil? Neni snad živé a probouzející (uzdravující) pouze to slovo,v němž je vdechnuta láska?

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!