Vůně vzpomínek - Alfons kníže Clary Aldringen - Geschichten eines alten Österreichers

11. února 2012 v 18:36
Monarchia Catholica představuje čtenářům další z knih "starých Rakušáků". Patří mezi ně i Alfons kníže Clary - Aldringen, který ve svých vzpomínkách hovoří o starém Rakousku, ve kterém žil se svými rodiči, sourozenci a přáteli na teplickém panství Aldringenů. Popisuje svou účast v I. světové válce, kterou považuje s mnohými dalšími za sebevraždu Evropy a následuje v popisu již méně slavných časů za První republiky a následně dobu vyhnání německého obyvatelstva po roce 1945. Modernímu čtenáři se bude kniha zdát jako naivní a osoby v ní vystupující jako lidé z jiného světa. Avšak kníže zaznamenal onu naivitu a černožluté vidění světa, která bylo vlastní obyvatelům střední Evropy před mnohými časy. Ukazuje víru těch, kteří žili v monarchii, věděli, že jejich náboženský, politický, společenský, kulturní řád je stabilní, že je vede katolická vrchnost z Boží milosti a že i prostí občané mnohonárodnostního státu se mohou spolehnout na vládnoucí šlechtické rody v místě svého bydliště a dokonce pod vedením a po boku svých knížat a hrabat bojovat za císaře… Aldringenové prosluli významným přetvářením nejenom teplického panství a velmi úzce se podíleli na správě věcí veřejných v jednotě s místními zastupiteli. Nemohli si dovolit rabovat státní regionální kasu jako současní představitelé vládnoucí junty, protože jejich vláda nebyla limitována čtyřmi roky nekontrolovatelných machinací s rozpočty měst a obcí, ani nebyli voleni, ale úsilí rodu o rozvoj regionu se dědilo z generace na generaci. Samozřejmě že se mohl objevit případ těch členů rodu, kteří nebyli zdatní v hospodaření, ale tito byli velmi brzy nahrazeni těmi, kteří se o správu uměli postarat. Špatné hospodaření panství s velkým hospodářským zázemím by ohrozilo stabilitu rodu i celého regionu. Alfons kníže Clary - Aldringen byl celým srdcem i celou duší černožlutým a věděl, že s nástupem republiky začíná sice nová doba, ale ta je naprosto nekompatibilní se starými pořádky. Setkaly se dva systémy. O tom pěkně hovoří kapitola dva Masarykové. Kníže se setkal s oběma Masaryky a brzy pochopil, že oba mluví zcela odlišnou řečí než na jedné straně on, než čeští Němci, než další členové šlechtických rodů a všichni ostatní černožlutí. Oba Masarykové žili v utopickém světě jiných hodnot a principů, které s černožlutým světem trůnu, oltáře a katolického triumfalismu byly v naprosto nepřátelském protikladu. Jejich projekt liberálně-demokratické republiky skončil po 20 letech naprostým krachem pod tanky německé armády. Byli to totiž obyčejní myšlenkoví dobrodruzi, ideoví uchvatitelé, zvláště TGM. Jan Masaryk byl spíše neschopným a vnitřně rozervaným, chcete-li slabošským člověkem, který se zmohl pouze na to, aby s sebou nosil tabatěrku s habsburským znakem z doby I. světové války.

Kníže se stal nedobrovolným občanem druhé třídy v nové republice spolu s dalšími 3. 000.000 Němci. Nejhorší tragédií v životě knížete se však stalo brutální vyhnání prostých obyvatel z teplického panství a z dalších regionů zemí Koruny české, včetně příslušníků rodu Clary - Aldringen, kteří spravovali svěřené dědictví po dobu minimálně od roku 1650. A co vzniklo? Měsíční krajina vytunelovaná a srovnaná se zemí. Při cestě na sever Čech si musí každý zamáčknout slzu nad tím, kam to Češi v Sudetech přivedli. Do totálního náboženského, kulturního i morálního srabu, ze kterého dnešní pohrobci lidského darebáctví obviňují nejprve komunisty, později těžařské společnosti a lobbistické skupiny. Zničenou krajinu už nikdy nikdo nezachrání, protože ztratila svou duši. A krajina bez duše podobající se měsíční krajině musí zůstat mrtvá navždy, ani revitalizační tendence EU fondů nezachrání a nespasí to, co bylo ztraceno v roce 1945 násilným vyhnáním obyvatel, mezi kterými byl i slavný rod Clary-Aldringenů.

Co říci na závěr? Kniha je zcela vyprodána. I to svědčí o tom, že obyvatelé tohoto zoufalého národa mají dost líbivých slov o pokroku a zářném zítřku, který neexistuje. Doufejme, že nakladatelství Brána knihu znovu vydá. Všem upřímně knihu knížete Aldringena doporučujeme!
 


Komentáře

1 Ladislav Malý Ladislav Malý | E-mail | 12. února 2012 v 10:01 | Reagovat

K slovům recenze na knihu Vůně vzpomínek není co dodat. Přesně vyjadřují daný stav českého národa. Snad jenom tolik, že by se každý Čech měl zamyslet sám nad sebou a snažit se změnit svůj názor na XX. století a život českého národa v něm. Pochopit naši tragédii. Za to se modlím.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!