Otevřený dopis P. N. Buxe biskupovi Fellayovi a odpověď biskupa Williamsona - Offener Brief von Don Nicola Bux an Msgr. Fellay und die Antwort von Bishof R. Williamson.

26. dubna 2012 v 18:32 | MC |  Rozhovory mezi Římem a FSSPX - Gespräche zwischen Rom und FSSPX
19. dubna tohoto roku odeslal P. Nicola Bux otevřený dopis biskupovi Fellayovi.(katholisches.info/2012/03/21/kommt-sicher-nach-rom-offener-brief-von-don-nicola-bux-an-msgr-fellay )

Dopis byl odeslán ve francouzštině a v italštině. Není v ničem originální, nepředstavuje nějaký zvláštní návrh Kněžskému Bratrstvu sv. Pia X. (dále jen "FSSPX"), ale je pouze jedním z mnohých dopisů prelátů, kteří dnes fungují v rámci Církve po koncilu. Vyzývá biskupa Fellaye a FSSPX, aby jednoduše přišli do Říma a dohodli se s Římem. Prelát rozpoznává určitou úlohu FSSPX v pokoncilní Církvi v tom, že se Bratrstvo může stát jistým obohacením pro budoucí fungování v temnotách moderního světa a Církev bude přítomností jistě FSSPX obohacena. Celý dopis je bohužel veden v tom duchu, aby se zbloudilci vrátili zpět do Církve, kde je očekává Svatý Otec. Tento styl mluvy je samozřejmě legitimní, pokud Církev pravověrná volá své zbloudilé dcery a syny zpět do Církve, aby se s Církví smířili a vrátili se k celosti katolické nauky a jednoty. Problém ovšem s touto mluvou v dopise nastává ve chvíli, pokud je adresován Bratrstvu, které (v obecném smyslu) neučí žádnému omylu Církví zavrženému a které uznává Svatého Otce za hlavu Církve a modlí se za něho při mších svatých sloužených kněžími FSSPX. Bratrstvu nebyl nikdy dokázán schismatický úmysl oddělit se od Petra, či konkrétní hereze. Je to postoj konzervativního preláta, který se po celý svůj život pohybuje mezi Skylou (modernismem) a Charibdou (Tradicí) a který bohužel nedokáže rozpoznat to, co se stalo ve 20. století, kam zavedl Církev II. Vatikánský koncil a jaké škody všechny tyto zničující reformy způsobily Církvi. Je sice pravda a na to se nesmí zapomínat, že Svatý Otec učinil zadost tomu, aby i nadále byla nad biskupy FSSPX vyhlášena exkomunikace. Svatý Otec rovněž na základě postoje FSSPX musel uznat, že římská mše svatá nepatří do minulosti, ale je pokladem Církve. Ano, všechny tyto kroky Svatého Stolce mohou tradicionalisté přivítat.

Na dopis P. Buxe odpověděl biskup Williamson (http://eleisonkommentar.blogspot.de), který v odpovědi výše uvedenému prelátovi pouze zopakoval již dnes tradiční principy, proč k dohodě mezi Římem a FSSPX nemůže tak snadno dojít a to je hlavně z důvodu teorií, které jsou vlastní II. Vatikánskému koncilu a které nemají oporu v dějinách Církve, natož ve sv. Tradici. Zřetelně FSSPX vždy zdůrazňovalo zvláště náboženskou svobodu a ekumenismus. A tyto postoje, jak moderního Říma, který nechce upustit od zničujících reforem, tak postoje FSSPX znají, jak laici, tak kněží na obou stranách pomyslné barikády a nemá cenu je zde zmiňovat.

Na druhou stranu však biskup Williamson píše o jiné závažné věci, která dodnes nebyla vlastně od počátku vztahů Říma a Bratrstva vůbec zmíněna.

Začněme od začátku, abychom uvedli argument biskupa Williamsona do souvislostí. 40 let trvá krize uvnitř Církve, která je podle mnohých pozorovatelů způsobena nejenom koncilem, ale hlavně krizí biskupského úřadu a biskupů obecně. Zavádění a implementace nekatolických a modernistických principů do dogmatiky, biblické exegeze, liturgiky, liberalismus v morálním učení a myšlenkový nejednotný marasmus způsobil totální, onu pověstnou ďábelskou dezorientaci, o které hovořila ve Fatimě naše Svatá Panna. Problémem není jenom koncil. To by bylo příliš zjednodušující, ale víc jak 200 let trvající kolaborace mnohých duchovních s principy Francouzské revoluce, která byla nakonec vpašována v polovině 20. století do Církve. Virus zapustil do těla Církve hluboké kořeny. A podobenství s virologií, či chcete-li s genetickou vadou, není od věci. Došlo k tomu, že rádoby hřejivé a humanistické teorie byly přijímány nekriticky nejenom duchovními, ale zvláště laiky. Vzpomeňme kolikrát museli zasahovat papežové, aby uhlídali pravověrnost a jednotu víry, které se modernismus vždy pouze vysmíval, protože ji nikdy nezakusil. Kolikrát zasáhli proti liberalismu, modernismu, politickým omylům fašismu, komunismu, nacismu a nakonec i liberální demokracii a hospodářskému omylu typu kapitalismu. Toto vnitřní oslabování duchovních a laiků mělo za následek, že II. Vatikánský koncil velmi snadno přijal tyto omyly, které ještě před 50 lety byly na indexu. Otupělost, radikalismus a myšlenková nevyrovnanost, chcete-li po ratzingerovsku "unavená" víra členů Církve, způsobila kolosální rozvrat myšlenkové jednoty Církve. Tolik historie a souvislosti.

Vraťme se však k tezi biskupa Williamsona. V odpovědi na dopis P. Buxe totiž hovoří, že dnes už nejde o jednotu mezi Římem a FSSPX, ale zvláště o jednotu Božího lidu v jedné katolické víře. Pokoncilní liberální věřící nemají stejnou víru jako ti, kteří se drží principů před koncilem. Je logické, že tyto protichůdné tendence uvnitř smýšlení pokoncilních věřících a pokoncilní viditelné Církve leží na tolika opačných pólech, že je zhola nemožné tyto strany usmířit, pokud jedna z nich nepřijme tu druhou. Ve svém dopise msgr. Williamson hovoří o tom, že je sice obdivuhodné, že P. Bux hovoří o tom, že FSSPX by se mělo pokusit sjednotit s Římem ve jménu církevní jednoty. Msgr. Williamson však namítá, že jednota je možná pouze v jednotné víře a dodáváme nikoliv pouze ve sjednocení struktur, dodáváme dvou heterodoxních veličin. Biskup Williamson na závěr dopisu vybízí k tomu, pokud Svatý Otec chce zahájit nějaký jasný čin, aby zasvětil Rusko Neposkvrněnému Srdci Panny Marie. Tím bude překonáno to, co vytváří krizi v Církvi a ve světě tváří v tvář hrozícímu možnému vypuknutí třetí světové války na Blízkém východě, bude nastolen onen vytoužený skutečný a pravý pokoj Boží. Biskup Williamson si uvědomuje vstřícné kroky Svatého Otce vůči FSSPX jako projev dobré vůle a ochoty se smířit. Problém však leží v tom, zda-li skutečně celá Církev bude vykazovat jednotu víry, jak bylo naznačeno výše. Biskup Williamson hovoří jasně: Pravá jednota bez pravé víry totiž není možná.
 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!