Svatořečení papeže Jana Pavla II.? Papst Johannes Paul II. wird am 27. April 2014 in Rom heiliggesprochen. Ist es gültig?

17. března 2014 v 10:18 | Novinky.cz, MC |  Katolická Církev - Katholische Kirche
Dne 27. dubna 2014 bude v Římě Svatý otec František za přítomnosti papeže Benedikta XVI. svatořečit své předchůdce na Petrově stolci, blahoslaveného papeže Jana Pavla II. a blahoslaveného papeže Jana XXIII. Ohledně těchto svatořečení se objevily kontroverze a katolíci se oprávněně ptají, jak mohou být svatořečeni papežové, kterým se podařilo rozbít katolickou Církev a zahájit destrukci nejenom viditelné podoby Církve, ale i podlomit katolickou víru u mnohých věřících. Zvláště u druhého z výše jmenovaných papežů se setkáváme s urážkami Boha nejhoršího kalibru. Dále se katolíci ptají, jak je to s platností procesu svatořečení, když tento proces je spojen s neomylností a deklarující, že služebník Boží je nejenom hodem úcty oltáře, ale je také zářným příkladem víry a nositelem heroických ctností?

Tradiční nauka katolické Církve ohledně svatořečení
Církev je neomylná v kanonizaci (svatořečení) svatých. Blahořečení je přípravný, svatořečení je konečný soud sv. Otce o tom, že zemřelý sluha Boží je přijat do vítězné Církve a všem věřícím se předkládá k uctívání. Při blahořečení nejsou věřící vázáni neomylným úřadem pokládati zemřelého za světce, tj. že dosáhl blaženého patření na Boha. Za důvod neomylnosti se uvádí, že nemůže Kristus připustit, aby byl na oltářích uctíván někdo, kdo není v nebi, anebo je dokonce v pekle. Svatořečení dle tradičního formálního procesu předchází velmi přísný a objektivní proces (CIC1917 1999-2141), kde se prokazovalo, že Boží služebník prokazatelně učinil na svou přímluvu zázraky a následně je zapsán do seznamu svatých. Námitky proti svatořečení mohou předkládat a v procesu mohou svědčit pokrevní, sešvagření, rodinní příslušníci zemřelého, ale dokonce i bludaři a nevěrci. (CIC 1917, kán. 2027, §1.)

Platí tedy, že papež je neomylný, když vyhlašuje svatořečení Božího služebníka. Tuto pravdu tedy uznává každý katolík a není v tom nějaká obtíž. Problém však začíná, pokud se objeví pochybnosti ve dvou směrech:
1/ v pochybení kandidáta na svatořečení v životě i v díle a ukáže se, že služebník Boží proslul heretickou zvráceností, činil pohoršení ve věcech víry a mravů a nebo nabádal věřící k odpadu od principů katolické víry či jinověrce utvrzoval v bludu a že tedy je pochybnost o tom, že může být světlým příkladem pro věřící.
Jan Pavel II. neprokázal žádné heroické ctnosti, ale spíše proslul špatným příkladem a skandálem ve věcech víry například ve věci hlásání synkretického ekumenismu.
O skandálech papeže Jana Pavla II. hovoří mnoho publikací a můžeme poukázat např. na knihu P. Le Roux, Petře, miluješ mě?, Angelus Press, 1984, nebo od A. S. Guimaraese, Previews of the new papacy, Tradition in action, 2001.
Jan Pavel II. neprokázal svatý život, který by se projevoval v jeho činech.
2/ v nedostatečnosti procedury svatořečení, resp. že proces svatořečení je pochybný, nedostatečný a nebylo dbáno na přísnost v tradičním procesu, kdy jsou pečlivě studována díla a chování zemřelého a je zde podezření, že proces je spíše politickou záležitostí církevních hodnostářů "kanonizovat" dekadentní vývoj po koncilu v Církvi, spíše než objektivním zhodnocením díla a života budoucího kandidáta na světce. Nové normy svatořečení jsou nastaveny apoštolskou konstitucí Divinus Perfectionis Magister (1983) a motu proprio Ad tuendam fidem (1998) papeže Jana Pavla II. V novém kanonickém právu bylo záměrně odstraněno 221 kánonů popisují celý přesně stanovený proces blahořečení a svatořečení (kán. 1999-2141). Došlo k redukci počtu zázraků: jeden pro blahořečení, jeden pro svatořečení. Pokud u budoucího svatého chybí heroické ctnosti, tak potom takový proces je nanejvýš pochybný.
Problém je rovněž v chápání pojmu svatosti u pokoncilních papežů, zvláště u Jana Pavla II., který se k této otázce věnuje v encyklice Ut unum sint a Tertio millenio adveniente, kde se svatost chápe jako překonání mezináboženských rozdílností a již se nehovoří o heroických ctnostech jedince.
Tím tedy můžeme shrnout, že reforma procesu svatořečení je nedostatečná a chybná v definici pojmu svatosti i v proceduře a tudíž pochybná, dubiózní.
Navíc osoba Jana Pavla II. nesplňuje tyto výše uvedené podmínky ani minimálně. Skandální chování papeže a deklarování apostatických a herezi blízkých tvrzení ( papež jako soukromá osoba) je v rozporu s pojetím svatosti tak, jak ho vždy katolická Církev chápala.

Hlas bludařů a nevěřících se projevil v současné kontroverzi v Polsku, kde nadace Ateismus - sekularita - antiklerikalismus a následně server Novinky.cz publikovaly článek ohledně existence nemanželského syna Jana Pavla II.

Tuto zprávu nepublikovali jenom nepřátelé Církve, ale již před lety kolovala uvnitř tradičně katolických kruhů a je zde zcela evidentní, že Jan Pavel II. je nevhodným kandidátem na svatořečení a je rovněž pochybné i jeho blahořečení. Je to spíše projev politiky modernistického Říma, který chce kanonizovat průkopníka pokoncilní deformy a principů II. vatikánského koncilu a nemá nic společného se svatostí dotyčného.

Redakce Monarchia Catholica tudíž vyjadřuje pochybnost ohledně vhodnosti kandidáta Jana Pavla II. a využívá své možnosti (které ji dává tradiční CIC 1917) vyjádřit se k výše uvedené problematice. Redakce vyzývá kompetentní autority v Římě, aby svatořečení bylo odloženo do doby, než nebude rozptýlena jakákoliv pochybnosti o tom, že Jan Pavel II. se skutečně nedopustil věcí, které jsou neslučitelné s katolickým pojetím svatosti a proces bude veden řádným, objektivním a detailním způsobem.

Tolik krátce k této problematice.

Literatura:
Ott Ludwig, Fundamentals of Catholic dogma, str. 297.
Žák František, Soustavná katolická věrouka pro lid, str. 294.
Merell Jan, Malý bohovědný slovník, str. 508.
CIC 1917, kán. 199-2141
http://www.traditioninaction.org/bev/067bev06-02-2005.htm

Antireklama - Gegenwerbung

 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!