Princ Sixtus Jindřich Bourbon-Parmský - Sixtus Henri (V.) de Borbón-Parma y Borbón-Busset

24. května 2014 v 10:56 | MC |  Habsburská Monarchie - Donaumonarchie
Princ Sixtus Jindřich Bourbonsko-Parmský (španělsky: Don Sixto Enrique de Borbón-Parma y Borbón-Busset; narozený 22. července 1940) je představitel královského rodu Bourbon-Parma. Je bratrem Karla Huga, současného titulárního vévody Parmského, a synovcem Zity Bourbonsko-Parmské, české královny a rakouské císařovny. Většinou Karlistů je považován za regenta Španělska a tito jej titulují jako vévodu z Aranjuezu, Infanta španělského, a nositele tradice. Sixtus Jindřich je také znám jako karlistický pretendent španělského trůnu pod jménem Enrique V.
Sixtus se narodil ve městě Pau v departementu Pyrénées-Atlantiques ve Francii jako druhý syn vévody Františka Xavera Bourbonsko-Parmského y de Bragança, tehdejšího karlistického pretendenta španělského trůnu, a jeho manželky Madeleine de Bourbon Busset ((1898-1984)). Jméno získal na počest svého strýce Sixta, který se pokusil za první světové války zprostředkovat mírovou dohodu císaři Karlu I.. Vystudoval na madridské Univerzitě moderní jazyky a právo.

Obránce karlistických idejí
Od raného věku byl oddaným příznivcem karlistického hnutí. Roku 1965 vstoupil jako Enrique Aranjuez do Španělské cizinecké legie. V roce 1975, když se na základě ideologie II. Vatikánského koncilu část karlistického hnutí připojila k socialismu a k teologii osvobození, podařilo se Jeho Výsosti obnovit pravého ducha karlistického hnutí a odmítnout II. Vatikánský koncil a jeho omyly a v roce 1986 sjednotit karlistické hnutí.
Karlisté prohlašují, že jeho starší bratr Karel Hugo opustil ideály své rodinné větve, neboť se přimkl po II. vatikánském koncilu k Titovskému socialismu. Karlisté věří, že Sixtus se tak stal právoplatnou hlavou karlistického hnutí. Sixtus prohlásil roku 1977 po smrti svého otce Xavera svůj nárok na regentství. Jeho nároky podporovala jeho matka Madeleine de Bourbon Busset.
Princ Xaver byl vůdčí osobností Národní rady Karlistického hnutí v letech 1952 až do své abdikace v roce 1972. Byl až do své smrti považován za právoplatnou hlavu Španělského království jako Javier I.

Carlos Hugo, starší syn prince Xavera, umírá v roce 2010 a jeho syn Carlos, vévoda z Parmy a Piacenzy, se stal jeho nástupcem. Prohlásil se za pravoplatného nástupce královského trůnu jako Carlos Javier II.

Dvě karlistické organizace (Comunión Tradicionalista a Comunión Tradicionalista Carlista) uznávají Sixta jako právoplatného nástupce poté, co se Carlos Hugo v letech 1979, resp. 1980 vzdal veškerých nároků na španělský trůn. Karlisté ho často titulují jako "Sixto Enrique I". Sixtus se sám nikdy nedomáhal svého práva na trůn, ale vždycky zdůrazňoval, že je spíše regentem očekávajícím, že snad jednoho dne synové Carlose Huga se vrátí k principům Karlistického hnutí. Proto se také nenechává titulovat karlisty jako Král. Je tedy jako regent v situaci, kdy země nemá jednoznačného nástupce panovníka a musí ho teprve najít.


Katolický monarcha věrný katolické Tradici
Od začátku 70. let se princ Sixtus Jindřich stal podporovatelem arcibiskupa Marcela Lefebvra a rovněž se účastnil biskupských svěcení v roce 1988, které znamenaly zásadní přelom v obraně katolické Tradice a její neohrožené obhajobě proti modernistům v Říme. Odmítá modernismus a je věren karlistickým ideálům i katolické Tradici. Dodnes se zúčastňuje poutí Bratrstva sv. Pia X. (Pouť do Chartres)

Děkujeme, Vaše Výsosti, za Váš neohrožený postoj v obraně katolické Tradice, karlistických principů, tradiční katolické Monarchie.

Viva Cristo Rey!

Další zdroje pro studium:




 

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
Unsere Positionen/ Naše pozice:



Monarchia Catholica fördert Union der Vertriebenen und Aussiedler und Süd-Tiroler Kampf für die Selbstbestimmung.
Monarchia Catholica podporuje Unii všech nespravedlivě vyhnaných a právo na sebeurčení Jižního Tyrolska!